Na základě získaných dat vědci zjistili, že primárně využívala lesní prostředí (93 % polohových dat). Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce [3]. Za dobu sledování způsobila Ema škody na několika nezabezpečených stanovištích včel, od počátku června však zatím k žádné další škodě nedošlo.
„Telemetrie nám přináší pozoruhodné informace o aktivitě medvědice. Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj šelma při přesunech z jednotlivých pohoří musí překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo ji tedy potřeba nějakým způsobem aktivně plašit.
Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, jaké prostředí medvědice využívá a čím se živí. „Za poslední tři měsíce jsme si mohli udělat celkem ucelený obrázek o tom, jak a kde medvědice tráví čas. Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, jež aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami. Jako většina medvědů nepohrdne také mysliveckými vnadišti, které jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, podle kterého odpočinek tráví medvědice v hustých smrkových nebo bukových mlazinách.
Přesto, že šelma aktuálně žádné škody nepůsobí, stále platí, že je třeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Tam, kde je to technicky možné, by místní chovatelé měli chránit zejména svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Tento způsob zabezpečení je v zemích s výskytem medvědů běžný a účinný. Také v Beskydech někteří včelaři instalovali kolem včelínů elektrické ohradníky [4] a prokázalo se, že opatření fungují.
„Včelař, kterému jsme zapůjčili síťové elektrické ohradníky a také další včelař, jenž si vybudoval elektrický ohradník sám, nás informovali, že i když kolem jejich včelínů medvědi prošli, tentokrát zůstaly úly nepoškozené. Ukázalo se tak v praxi, že tato poměrně jednoduchá opatření mají opravdu smysl a fungují. Je totiž třeba podotknout, že v Chráněné krajinné oblasti Beskydy se nepohybuje pouze medvědice Ema, ale i další medvědi,“ [5] řekl František Šulgan z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.
Kontakty:
Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa (LDF) Mendelovy univerzity v Brně, martindulazoo@gmail.com, tel. 770 137 635
Michal Bojda, koordinátor beskydského monitoringu velkých šelem Hnutí DUHA, michal.bojda@hnutiduha.cz, tel. 734 233 993
František Šulgan, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, frantisek.sulgan@nature.cz, tel. 724 804 161
Odkazy a přílohy:
[1]https://www.selmy.cz/clanky/medved-v-beskydech-dostal-dnes-v-noci-telemetricky-obojek/
[2] Pohyb telemetricky sledované medvědice od 9.4. do 9.7. ; zdroj: LDF MENDELU
[3] Medvědice Ema s medvědím samcem v slovenské části Javorníků: https://www.youtube.com/watch?v=WbKCYxoJiAg&feature=youtu.be
[4] Zabezpečené stanoviště včelstev jednoho z chovatelů včel v Beskydech; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc
[5] Medvěd zachycen fotopastí v okolí Smrku koncem června 2019; zdroj: AOPK ČR, CHKO Beskydy
