Mendelova univerzita v Brně je nejstarší samostatnou vysokou školou svého odborného zaměření v České republice. Jejímu počátku předcházely v roce 1863 snahy o vznik vysokého zemědělského učení na Moravě, které však ztroskotaly na překážkách politického, hospodářského a národnostního rázu. Teprve vznik samostatné Československé republiky umožnil založení školy. Tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně byla zřízena zákonem ze dne 24. července 1919. Zakládací listinu ale nemá.
Listinu, která by měla pro školu zejména pamětní význam, měl škole předat prezident T.G. Masaryk při návštěvě Moravy 9. listopadu 1919. Její zhotovení zadalo pro VŠZ ministerstvo školství na UMPRUM. Listina byla psána na pergamenu, který byl uložen ve zvláštním dřevěném pouzdru. Pro Masarykovo náhlé onemocnění se však návštěva Brna nekonala. Listinu prezident ani nepodepsal a zůstala na UMPRUM až do října 1920, kdy si ji vyžádalo ministerstvo. Rektorátu ji zaslalo až koncem roku 1921, když veškeré pokusy získat prezidentův podpis vyzněly naprázdno.
Vedení VŠZ se s tím nespokojilo. V lednu 1922 se obrátilo opět na ministerstvo, aby dalo vyhotovit novou listinu. Ministerstvo souhlasilo a za dva měsíce putovala listina zpět z Brna do Prahy. Rok se nic nedělo. Poté ministetsvo v přípisu sdělilo, že se prezidentova návštěva v Brně neočekává, a proto další jednání o listině považuje za bezpředmětné. Zájem o listinu na několik let opadl, přestože prezident navštívil Brno ještě několikrát. „Další zpráva o osudu listiny pochází až z 30. let. K další Masarykově návštěvě Brna však již nedošlo. Prezident byl vážně nemocen, v listopadu 1935 se vzdal úřadu a v září 1937 zemřel. Tato okolnost znamenala i definitivní konec snah o získání zakládací listiny nebo její aktualizované varianty. Poslední stopy k zakládací listině vedou zpět do Prahy, již na protektorátní ministerstvo školství. Z prosince 1939 je zachován záznam, že byl veškerý spisový materiál v této věci uložen ad acta. Další osudy zakládací listiny zůstávají zahaleny tajemstvím,“ uvedla Mikovcová.
Příběh zakládací listiny je jedním z mnoha, který nové publikace popisují. Čtenáře zaujmou problémy prvních pedagogů, kteří v Brně neměli kde bydlet. V amatérských podmínkách pracoval i první rektor František Bubák. Neměl sekretáře ani písařku a sám si vedl korespondenci. Až na jaře 1920 nastoupili do jeho kanceláře tajemník a úřednice. Vzhledem k nedostatku bytů profesoři přebývali přímo ve svých kabinetech a spali na slamnících. „Na VŠZ i na ostatní brněnské vysoké školy učitelé trvale dojížděli, a proto dostali přezdívku „vagónoví profesoři“. Auta byla vzácností a cestovalo se hlavně vlakem. Vlaky byly z první světové války rozbité a stále přeplněné a cestující obtěžovaly štěnice,“ uvedla Mikovcová. Rozvrácené poválečné dopravní poměry způsobovaly problémy zejména profesorům působícím ještě na hospodářské akademii v Táboře, kde měli rodiny. Rychlíky nejezdily a cestování osobními vlakyz Tábora do Brna trvalo 12 hodin, protože se 4 hodiny čekalo na přestup v Jihlavě. Na nádražích panoval chaos a řádily tam zlodějské bandy, na něž početně slabá policie vůbec nestačila.
Právě přemístění hospodářské akademie v Táboře do Brna přispělo k zřízení první zemědělsky zaměřené vysoké školy. Řada okolností podle Mikovcové přesvědčivě prokázala, že Brno má optimální podmínky pro umístění školy. Od 1899 bylo sídlem Zemského výzkumného ústavu zemědělského. Bylo zemským hlavním městem, mělo už několika univerzit, bylo střediskem politických i samosprávných úřadůa sídlem kulturních institucí. Současně mělo jedinečné zemědělské zázemí v úrodných oblastech jižní Moravy, vysokou úroveň průmyslu, strategické umístění a výhodné dopravní spojení se všemi místy republiky, zejména se Slovenskem. „Umístění nových vysokých škol mělo napomoci k posílení českého charakteru města Brna s hospodářsky významnou německou menšinou, která vystupovala se svými požadavky.Rozhodující pro umístění VŠZ v Brně sehrála skutečnost, že nová škola měla, na rozdíl od Olomouce, již zajištěno sídlo v Zemském ústavu pro výchovu nevidomých v Brně,“ dodala Mikovcová.
Za sto let dnešní Mendelovu univerzitu v Brně vystudovalo téměř 100.000 studentů. Ve svých počátcích na začátku školního roku 1919/1920 měla škola celkem 182 posluchačů, z nichž bylo 119 řádných a 63 mimořádných. Do 1. ročníku se zapsalo 84 studentů, z nichž 1 byla žena. Do 2. ročníku přišlo k zápisu 98 posluchačů, včetně 1 ženy. Podle národnosti zahájilo studium 168 Čechů, 9 Slováků, 4 Srbové, 1 Slovinka, 1 Němec a 1 Rus. V letním semestru přibyl ještě 1 Bulhar. Co do zemské a státní příslušnosti pocházelo 60 posluchačů z Čech, 104 z Moravy, 4 ze Slezska, 9 ze Slovenska, 5 z Jugoslávie a 1 z Polska. Největší počet příchozích tvořili maturanti středních škol.
Obě knihy o historii školy si budou moci zájemci koupit poprvé na Srazu století, který chystá Mendelova univerzita v Brně ve svém areálu 15. června. Obě publikace, tedy Sto tváří MENDELU a Sto příběhů MENDELU se budou prodávat dohromady, celková cena je 390 Kč.
Více aktualit
-
Memorandum o pětileté spolupráci podepsal Školní lesní podnik Masaryků les Křtiny (ŠLP Křtiny) se státním podnikem Lesy České republiky (Lesy ČR) loni v červnu. ŠLP Křtiny v lesích Mendelovy univerzity (MENDELU) dlouhodobě hospodaří v souladu s…30. 4. 2024
-
Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus…23. 4. 2024 -
MENDELU vybrala z vlastní produkce tři akademická vína, v tradici chce…
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která se stanou víny akademickými pro rok 2024/2025. Vítězem se stal Ryzlink vlašský ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončil Hibernal a třetí…18. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto…8. 4. 2024 -
Vědci zkoumají historii užívání léčivých rostlin, v Česku má dlouhou tradici
Vědci a vědkyně Zahradnické fakulty MENDELU se zaměřili na historii sběru, pěstování i zpracování léčivých a kořeninových rostlin na území českých zemí. Téma má v Česku bohatou historii, do hloubky se jím ale zatím nikdo nezabýval. Cílem bylo ukázat…2. 4. 2024 -
Vědci vytváří barevnou škálu pro hodnocení modrých a dalších atypicky barevných…
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspělo pět studujících
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže MENDELU Ph.D. talent, kde se…25. 3. 2024 -
Projekt STREAM vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v kategorii Udržitelnost
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb…19. 3. 2024