„Jsme rádi, že se veřejnost ozvala a dál ozývá. Bohužel následná pozorování a šetření v terénu, které jsme na základě podnětů veřejnosti dělali, nepřinesly žádné tvrdé údaje o výskytu rysa v Moravském krasu, například v podobě otisku stop nebo trusu. Také stržená kořist, která se objevila, nebyla od největší kočkovité šelmy, ale pravděpodobně od nějakého zaběhnutého psa,“ uvedl zoolog a vedoucí výzkumu rysa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.
Svědci například hlásili, že rysa viděli na konci dubna na zahradě ve stráni podél značené turistické stezky ze Sloupu do Vavřince. Podle svědectví měla šelma odhadem kolem 70 centimetrů, tmavě okrovou barvu a štětiny na uších. Zvíře, jakmile lidi zahlédlo, zmizelo z dohledu. „Je to ale opět neověřená informace, chybí důkazy. Nemáme ani žádné pobytové znaky, například stopy v bahně a to ani v okolí Moravského krasu. Na území také probíhá intenzivní monitoring pomocí fotopastí,“ uvedl zoolog.
Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je tak od loňského podzimu stále nezvěstný. Mladý samec byl pro účely telemetrického sledování v červnu 2017 odchycen a vybaven GPS obojkem. Výzkumníci následně získali unikátní časo-prostorové údaje, poznatky o prostorové aktivitě a habitatových preferencích rysa, které odráží přizpůsobivost jedince po jeho návratu na území, kde se dlouhodobě nevyskytoval. Vědci například zjistili, že velikost ročního domovského okrsku mladého samce obývajícího území Moravského krasu přesáhla 360 km2. Rys Kryštof se kromě intenzivního turistického ruchu adaptoval i na frekventované silnice, které překonal během sledování nejméně 673krát. Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou ve 24 procentech případů muflon. Mendelova univerzita v Brně se i díky poznatkům získaných z telemetrie mladého samce stala členem expertní sítě EUROLYNX (https://www.eurolynx.org/), která se zabývá výzkumem a ochranou rysa ostrovida v Evropě.
Dlouhodobé přežívání rysa ve střední Evropě je podle vědců závislé na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí rysové, kteří se vydají na delší potulky mimo jádrová území, beze stopy mizí či umírají pod koly aut. Osud rysa Kryštofa je symbolický a podobný osudu mnoha mladých rysů z Pošumaví nebo z Moravskoslezských Beskyd, kteří ze svých teritorií po několika letech beze stopy mizí. Poslední publikované studie a konkrétní případy potvrzují, že hlavní příčinou mortality rysů a stagnace populací je na středoevropské úrovni ilegální lov. V České republice stále chybí efektivní strategie, která by vedla k odhalení a vyšetření případu pytláctví velkých šelem. Vědci v této souvislosti žádají veřejnost také o poskytnutí informací o případném nelegálnímu ulovení nebo otrávení rysího jedince.
Kontakt pro bližší informace:
Martin Duľa, zoolog a vedoucí výzkumu rysa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, martindulazoo@gmail.com, tel. 770 137 635
Více aktualit
-
Memorandum o pětileté spolupráci podepsal Školní lesní podnik Masaryků les Křtiny (ŠLP Křtiny) se státním podnikem Lesy České republiky (Lesy ČR) loni v červnu. ŠLP Křtiny v lesích Mendelovy univerzity (MENDELU) dlouhodobě hospodaří v souladu s…30. 4. 2024
-
Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus…23. 4. 2024 -
MENDELU vybrala z vlastní produkce tři akademická vína, v tradici chce…
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která se stanou víny akademickými pro rok 2024/2025. Vítězem se stal Ryzlink vlašský ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončil Hibernal a třetí…18. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto…8. 4. 2024 -
Vědci zkoumají historii užívání léčivých rostlin, v Česku má dlouhou tradici
Vědci a vědkyně Zahradnické fakulty MENDELU se zaměřili na historii sběru, pěstování i zpracování léčivých a kořeninových rostlin na území českých zemí. Téma má v Česku bohatou historii, do hloubky se jím ale zatím nikdo nezabýval. Cílem bylo ukázat…2. 4. 2024 -
Vědci vytváří barevnou škálu pro hodnocení modrých a dalších atypicky barevných…
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspělo pět studujících
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže MENDELU Ph.D. talent, kde se…25. 3. 2024 -
Projekt STREAM vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v kategorii Udržitelnost
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb…19. 3. 2024