Mezi stopkovýtrusé houby patří oblíbené houby, které sbíráme na podzim v lesích. Všechny mají nápadné plodnice, které mohou být však nejrůznějších tvarů. Během evoluční historie se tato skupina hub rozšířila do mnoha suchozemských ekosystémů po celé Zemi. Vědeckému týmu se podařilo získat unikátní data sekvencí DNA zahrnující celkem 5284 druhů hub a za použití molekulárního datování odvodit souvislosti mezi stářím jednotlivých skupin stopkovýtrusých hub a morfologickými změnami plodnic.
Z výsledků bylo odvozeno, že stopkovýtrusé houby zahájily masivní šíření v geologickém období jury během šíření tropických a subtropických jehličnatých lesů a celosvětového oteplování klimatu. Další šíření různých skupin stopkovýtrusých hub a morfologické změny plodnic následovaly pak během křídy a starších třetihor, kdy došlo k masivnímu nárůstu rozmanitosti této skupiny. Tomuto období je také připisován vznik typického houbového tvaru plodnice – klobouku se středovým třeněm a rouškem na spodní straně klobouku.
Klíčové analýzy výzkumu byly zpracovávány v Biologickém výzkumném centru Maďarské akademie věd v Szegedu, kde dochází k vzácnému propojení hlubokých mykologických znalostí s moderní bioinformatikou.
„Spoluautorství na této publikaci pro mě znamená užitečné zapojení do mezinárodního společenství badatelů. Navíc dokazuje rostoucí mezinárodní zájem o výzkum, který vzniká na LDF MENDELU. Osobně jsem na tento úspěch velmi hrdý, přál bych obdobné badatelské úspěchy i ostatním kolegům z LDF,“ říká autor tohoto článku a dalších více než 60 publikací v mezinárodních časopisech Michal Tomšovský.
Celý článek je možné dohledat zde.
Kontakt: doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D., michal.tomsovsky@mendelu.cz
