Odborníci se problémem mikrobiálního napadení výzdoby ve Zbrašovských aragonitových jeskyních zabývají více než čtvrtstoletí. Již první výzkumy ukázaly, že na znečištění aragonitové výzdoby se podílejí především mikroskopické houby. Z ošetřovaných ploch vědci pravidelně odebírali vzorky, do roku 2011 jednou měsíčně, později se četnost odběrů snížila.
Podle výsledků z let 2013-2017 došlo v důsledku sanace aragonitu na Oponě k výraznému omezení spektra mikroskopických hub, opakovaně se vyskytovaly stále stejné druhy. Rovněž výrazně kleslo jejich množství oproti původnímu stavu. „Výkyvy mikrobiálního napadení v průběhu roku plně kopírují křivku návštěvnosti, případně souvisejí s nárazovými pracemi v jeskyni. Pravidelné lednové ošetření sanačním postřikem upraví výskyt hub na minimum, udrží jejich růst v přijatelných mezích a zamezí tak jejich negativnímu působení na aragonitovou výzdobu. Pozitivním důsledkem pravidelné sanace peroxidem vodíku je rovněž vybělení aragonitových krystalů oproti stavu na počátku výzkumu, které je patrné zejména při pohledu na celou plochu Opony,“ uvedl Geršl.
Každoroční počet návštěvníků jeskyní je za posledních zhruba 30 let prakticky vyrovnaný a pohybuje ročně mezi 45.000 až 50.000 osob. Právě prašnost způsobená pohybem návštěvníků a nasedání mikroskopických hub je jednou z hlavních příčin kontaminace Opony. „Proto musíme sanační zásah opakovat každoročně, a to vždy před zahájením návštěvnické sezóny v klidovém období jeskyně, tj. v lednu,“ uvedl Geršl. Vědci podle něj v současné době považují stav na Oponě i na dalších sledovaných lokalitách z hlediska výskytu mikroskopických hub za stabilizovaný. Při pravidelném ošetřování by se neměl měnit a je z dlouhodobého hlediska udržitelný.
„Ukončením tohoto výzkumu probíhajícího od roku 1991 byl vyřešen bezprecedentní problém, který byl v počátku pokládán za zcela beznadějný. Úspěšná a trvalá sanace křehké aragonitové výzdoby nemá ve světě obdoby a potvrzuje vysokou odbornou úroveň a zápal českých výzkumníků, techniků a jeskyňářů,“ dodal Geršl, který byl jedním ze členů odborného týmu, který v jeskyních dlouhodobě pracoval.
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14,5 °C. Byly objeveny v na přelomu let 1912/13 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší zatopená propast světa a nejhlubší propast ČR, Hranická propast.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. Milan Geršl, Ph.D., milan.gersl@mendelu.cz; tel.: 777 274 373