Střední Evropa má díky své poloze charakter křižovatky, na které se setkávají různé genetické linie organismů i kulturní vlivy člověka. Platí to i pro vlka obecného. Tato šelma byla v mnoha oblastech Evropy vyhubena, v posledních dekádách se ale do některých oblastí vrací, což budí zvědavost vědců i emoce veřejnosti. V současné době se ve střední Evropě objevují vlci z několika populací. Podrobnější údaje zejména o karpatské populaci a stavu vlčích populací v České republice však dosud chyběly. Karpatská populace náleží k největším populacím vlka v Evropě, na naše území však zasahuje jen velmi sporadickým výskytem zvířat v oblasti Beskyd (k této populaci náležel i samec usmrcený na jaře na dálnici D1 na Vysočině). Relativně početná je však na území Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Takzvaná středoevropská nížinná populace pochází z Pobaltí, odkud osídlila polské a německé nížiny a v poslední dekádě se objevuje na severu České Republiky. Na jihu našeho území se mohou vyskytnout zvířata z alpské a balkánské populace.
Jak se ukázalo, je genetická architektura karpatské populace silně ovlivněna takzvaným efektem hrdla láhve, drastickým snížením populační velikosti v období dvacátého století způsobeném pronásledováním člověkem, kdy vlci přežívali jen na východě Slovenska a v malých ostrůvcích v pohořích středního Slovenska. Později se stav vlčích populací na Slovensku poněkud zlepšil a populace se propojily, zřejmě i v souvislosti s jevem označovaným jako „forest transition“, tedy zarůstáním dřívějších pastvin ve vyšších nadmořských výškách lesem, druhovou ochranou aj. V Karpatech je však i dnes zřejmá diferenciace subpopulací, způsobená izolací jednotlivých pohoří, zesílenou antropogenními bariérami v zalidněných údolích (např. slovenská dálnice D1). Vlci na východě Slovenska jsou pak podobní původním populacím z centrálních Karpat, např. z Rumunska. Karpatská populace má unikátní genetické vlastnosti, např. je nositelkou mitochondriální větve DNA, která se v severní Americe už nevyskytuje a byla zde typická pro robustní vlky z doby ledové, specializované na lov velkých savců jako jsou koně nebo bizoni. Karpatští vlci mají také charakteristickou morfologii (např. větší lebku oproti sousedním populacím) a archaickou potravní specializaci na lov jelenů. To je spolu se stagnujícím populačním trendem předurčuje jako objekt pozornosti ochrany přírody.
Středoevropská nížinná populace včetně severočeských zvířat má oproti karpatským vlkům jednodušší genetickou strukturu. Početnost této populace mírně vzrůstá, což souvisí patrně s její schopností adaptace na hustě osídlenou krajinu a celoroční ochranou. Překvapením byl pro vědce objev malých enkláv nížinných vlků uprostřed Karpat. Česká republika a okolí pak má díky centrální geografické pozici potenciál k dalšímu propojení populací vlka. To však může být ovlivněno adaptacemi jednotlivých ekotypů i antropogenními faktory.
Na publikaci se podíleli autoři z řady institucí ze čtyř středoevropských zemí pod vedením molekulárních ekologů Pavla Hulvy z Univerzity Karlovy a Ostravské Univerzity a Barbory Černé Bolfíkové z České zemědělské univerzity. Studie mohla vzniknout na základě více než dekády monitoringu tohoto atraktivního druhu, který v České republice organizuje Miroslav Kutal z Hnutí DUHA a Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a na Slovensku Vladislav Antal ze Štátnej ochrany prírody Slovenskej republiky. Práce také představuje integraci postupů genetiky s metodami geografie, které zajistil tým Dušana Romportla z Univerzity Karlovy. Studie souvisí i se vznikem spolupráce mezi několika středoevropskými zeměmi, která autorům umožňuje srovnání genetických profilů se sousedními zeměmi včetně Německa, Polska a Slovenska a studium původu jednotlivých vlků.
Více aktualit
-
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti, na prahu vánočního času a na sklonku dalšího společného roku bych Vám rád upřímně poděkoval za práci, energii a odpovědnost, s nimiž každý z Vás přispívá k životu Mendelovy univerzity…23. 12. 2025
-
MENDELU v čele mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu…
Mendelova univerzita v Brně je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), klíčové dřeviny v lužních lesích střední a jižní Evropy. V rámci České republiky se jedná…18. 12. 2025 -
MENDELU koordinuje aktivity k ochraně biodiverzity a udržitelnému hospodaření v…
Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší…16. 12. 2025 -
Novým děkanem Lesnické a dřevařské fakulty je Vladimír Gryc
Akademický senát zvolil novým děkanem Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) v Brně profesora Vladimíra Gryce, dosavadního vedoucího Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií. Od 3. dubna 2026 v čele fakulty nahradí…10. 12. 2025 -
MENDELU spouští Středoškolskou univerzitu, ode dneška je možné se hlásit
Mendelova univerzita v Brně na začátku roku 2026 spustí první ročník Středoškolské univerzity pro studující druhých a třetích ročníků středních škol. Cílem je umožnit dvaceti pěti středoškolákům a středoškolačkám nahlédnout do univerzitního…8. 12. 2025 -
Popularita mezigeneračního učení stoupá v Česku i na Slovensku
Mendelova univerzita v Brně a Žilinská univerzita v Žilině v prosinci pokračují v intenzivní spolupráci na rozvoji mezigeneračních programů, jejichž popularita v obou zemích v posledních letech roste. Společným cílem obou univerzit je vytvářet…4. 12. 2025 -
Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy…
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů…2. 12. 2025 -
Devět set jedliček ze Křtin zamíří na brněnský vánoční trh, projekt ŠLP Křtiny…
Druhým rokem pokračuje spolupráce Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) s brněnskou neziskovou organizací Nadace Veronica v rámci projektu prodeje vánočních jedliček v květináči. Letos na předvánoční trh v Brně poputuje 900…19. 11. 2025 -
Vědecký tým Zahradnické fakulty se zabývá ochranou unikátních hustopečských…
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém…13. 11. 2025 -
Část finalistů soutěže MENDELU Boost podniká už v rámci studia
Ve třetím kole třetího ročníku soutěže studentských podnikatelských nápadů MENDELU Boost se odborná porota rozhodla finančně podpořit všechny čtyři finálové projekty. Posun v podnikání za posledního půl roku, tedy od vyhlášení finalistů ve druhém…12. 11. 2025