Rostliny vybrané přímo v porostu putovaly do laboratoře, ve které vědci podpořili dalším pěstováním vlastnosti, které jsou v obou zmíněných směrech žádané. Zatím šlo především o velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci jako zelenina, případně také dlouhý stonek využitelný na přadné vlákno. Aktuálně vědci zkouší tzv. biofortifikaci neboli obohacení kopřivy o mikroprvky, např. selen nebo zinek, které většinou přijímáme ve formě potravinových doplňků. Takto obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.
„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla Kamila Širůčková Lónová z Ústavu biologie rostlin AF MENDELU. Pokud se podaří dostat stopové prvky ve vyšší míře i do kopřiv, bude uplatnění této rostliny mnohem pestřejší. „Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ poukázala Lónová. Tuto obohacenou kopřivu chtějí vědci využít jako surovinu i do krmných směsí hospodářských zvířat, pro která jsou stopové prvky také důležité.
Množení rostlin probíhá v řízených podmínkách. „Kopřivu pěstujeme in vitro, což je sterilní kultivace na živném médiu – tzv. rostliny ve skleničkách. Úspěšně jsme namnožili během pár měsíců z pěti mateřských rostlin asi 1600 jedinců, kteří dali základ prvnímu vyrovnanému porostu pro průmyslové zpracování,“ popsala vědkyně. Vědci rostliny vybrali na základě fenotypu, tedy souboru vnějších znaků.
Díky vegetativnímu množení in vitro se pak vybrané vlastnosti přenesou na nově vzniklé jedince. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum,“ uvedla pracovnice Ústavu biologie rostlin. V dalších krocích by vědci chtěli spolupracovat na rozšíření „kopřivového portfolia“ o další genotypy.
„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila vědkyně. Z kopřiv se už nyní dá dělat například sirup z kopřivové šťávy, existuje zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí.
„Na trhu jsou k dostání těstoviny s přídavkem kopřiv, jako doplňky stavy jsou použitelné kopřivové extrakty v podobě kapek, bonbónů či limonád. Na trhu jsou tabletky vyrobené lisováním sušené kopřivové suroviny,“ vyjmenovala vědkyně. Kopřiva má využití i mimo potravinářství – v podobě šampónů a přípravků na podporu růstu vlasů, i jako vlákno pro výrobu textilu. „V dnešní době by textil z kopřivového vlákna asi nikdo moc rád nenosil, protože kouše, ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ popsala výhody Širůčková Lónová.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Kamila Širůčková Lónová, kamila.lonova@mendelu.cz, tel.: 737 554 562, Ústav biologie rostlin (AF)