„Zajímá mě, jestli se nutriční nedostatky v potravě nějakým způsobem projevují v biochemických parametrech krve. Jinými slovy, zda je možné biochemickým vyšetřením krve dokázat, že je s výživou něco špatně ve smyslu změny některého z parametrů,“ říká Zálešáková. Pro experiment si studentka vybrala brojlerová kuřata. „Krevní profil u drůbeže není moc prozkoumaný, takže je to zajímavé. Neexistují totiž de facto žádné referenční hodnoty jednotlivých biochemických parametrů,“ vysvětluje doktorandka.
V rámci výzkumu, se kterým vyhrála i první místo na konferenci doktorských studentů MendelNet, vytvořila Zálešáková tři krmné směsi. Jedna skupina kuřat dostávala všechno, co by v krmivu měla mít. Druhá skupina měla o 30 procent méně dusíkatých látek a třetí skupina o 30 procent méně vybraných minerálních látek.
Výsledky experimentu ukázaly, že v případě minerálních látek se deficit v krvi neprojevil. „Je to docela zajímavé zjištění, protože 30 procent je u rostoucích kuřat opravdu hodně,“ hodnotí Zálešáková a dodává, že by tak chovatelé mohli do budoucna i ušetřit. „Ukazuje se, že některé hodnoty u těch minerálních látek v krmivu mohou být až moc nadhodnocené. Že možná skutečně není potřeba dávat tolik určitých prvků,“ říká. Nedostatek minerálních látek se u kuřat neprojevil ani na přírůstcích, výtěžnosti svaloviny nebo obecně na jejich zdraví.
Další pokusy by mohly napovědět, zda by se metoda mohla využívat také pro včasné odhalení nemocí zvířat, které souvisí s nedostatky ve výživě. „Například trávicí systém dojnic je velmi citlivý na jakékoli změny a častěji se u nich vyskytují metabolické poruchy,“ uvádí Zálešáková.
U drůbeže bývají problémy s nedostatkem určitých vitaminů či minerálních látek v potravě. „U kuřat se lze setkat třeba s nedostatkem vitaminu E a selenu, což jsou významné antioxidanty. Ve spojitosti s deficitem určitých aminokyselin to může vést například ke svalovým dystrofiím,“ popisuje studentka. Zajímavé by podle Zálešákové mohlo být například také bližší monitorování jaterních enzymů v krvi nosnic. „Občas tam může docházet ke vzniku krvácení a úhynům v důsledku steatózy jater,“ dodává.
Právě na nosnice se chce úspěšná doktorandka zaměřit ve svém dalším výzkumu. Začít by měla letos na jaře. „Budu mimo jiné sledovat úroveň ukládání minerálních látek do kostí, svalů nebo skořápky, kde by projev deficitů mohl být výraznější,“ říká. Do budoucna se pak Zálešáková plánuje věnovat také studiu cytochromů P450, což jsou enzymy, které mají mimo jiné schopnost detoxikace cizorodých látek. Zajímat se bude o jejich účinky na organismus, a to i v případné spojitosti právě s výživou.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Dana Zálešáková, studentka 2. ročníku doktorského studia Obecná zootechnika, e-mail: xzalesa4@node.mendelu.cz
Více aktualit
-
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus…23. 4. 2024
-
MENDELU vybrala z vlastní produkce tři akademická vína, v tradici chce…
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která se stanou víny akademickými pro rok 2024/2025. Vítězem se stal Ryzlink vlašský ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončil Hibernal a třetí…18. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto…8. 4. 2024 -
Vědci zkoumají historii užívání léčivých rostlin, v Česku má dlouhou tradici
Vědci a vědkyně Zahradnické fakulty MENDELU se zaměřili na historii sběru, pěstování i zpracování léčivých a kořeninových rostlin na území českých zemí. Téma má v Česku bohatou historii, do hloubky se jím ale zatím nikdo nezabýval. Cílem bylo ukázat…2. 4. 2024 -
Vědci vytváří barevnou škálu pro hodnocení modrých a dalších atypicky barevných…
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspělo pět studujících
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže MENDELU Ph.D. talent, kde se…25. 3. 2024 -
Projekt STREAM vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v kategorii Udržitelnost
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb…19. 3. 2024 -
Nejsou hysterické komentáře o konci pěstování meruněk zbytečné?
Mnozí klimatologové se v souvislosti s letošním teplým únorem snaží dát do spojení změny v teplotním průběhu některých měsíců s kvetením odrůdy meruňky Velkopavlovická. V souvislosti s možným zmrznutím květů se pak objevují komentáře a scénáře typu…15. 3. 2024