Výhodou je, že i v hospodářských porostech chráněnému živočichovi chutnají více měkké dřeviny, jako jsou vrby. Ty mají oproti hospodářsky cennějším dubům a jasanům mnohem větší schopnost žravost bobra přežít. „Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách,“ uvedl Ondřej Mikulka z LDF Mendelovy univerzity v Brně. Měkké dřeviny také ovlivňují pohyb, resp. vzdálenost, kterou bobr navštěvuje od vody. Ta se díky těmto dřevinám snižuje a bobr se tak drží v úzkém pásu od vody.
Chráněný bobr je na našem území více než třicet let. Od té doby se dokázal rozšířit na nemalou část povodí. Lesy podél vodních toků jsou bobrů plné, ti se proto stěhují blíže k městům a zemědělským oblastem. Vodohospodáři vídají jeho činnost v celém povodí Moravy. V celé České republice žije kolem 6 000 bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě. Výzkumy vědců se přitom soustředily převážně na Litovelské Pomoraví na střední Moravě a oblast Soutoku Moravy a Dyje na jižní Moravě.
Vědci se zaměřili také na potravní preference bobra v polní krajině, kam se tento živočich rozmnožil. Nabídka potravy je zde sice výrazně odlišná, bobři se tomuto úskalí ale přizpůsobili. Zatímco v zimě konzumují dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, tak v letním období se živí dostupnou bylinnou potravou a nejvíce pak polními plodinami.
„Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je cca 1 200 Kč výnosní ztráty,“ uvedl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky. Bobři si například staví hráze ze stvolů kukuřice. Jejich zásobárny jsou pak tvořeny právě kukuřicí či řepou.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. Ondřej Mikulka, ondrejmikulka@seznam.cz, +420 739 465 167, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF)