Vědci MENDELU z výzkumného týmu Smart Society mají k dispozici data od 1300 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ve věku mezi 50 a 64 lety. „Téměř 40 % lidí v tomto věku se obává, že technologie, které využívají, usnadňují narušování jejich soukromí a podobně vysokému počtu seniorních zaměstnanců vadí, že údaje z jejich současných technologií můžou být vystopovány i za řadu let,“ uvedla Martina Rašticová, vedoucí Ústavu práva a humanitních věd a vedoucí výzkumného týmu Smart Society PEF MENDELU. Největší míru stresu (46,6 procent) ovšem zaměstnanci prožívají z toho, že jejich využívání technologií může být snadno kontrolováno.
Technostres jako moderní nemoc způsobenou neschopností vyrovnat se s novými počítačovými technologiemi zdravým způsobem už v roce 1984 definoval americký psychoterapeut Craig Brod. Postupně byl technostres popisován jako psychický stres, který vzniká v souvislosti s využíváním technologií, jehož součástí jsou také fyziologické a emocionální projevy.
„Problémy spojené s užíváním technologií se před několika lety proměnily z převážně fyzických, jako je zánět karpálního tunelu, na psychické. Lidé začali trpět psychickými obtížemi. Od nomofóbie, což je strach z bytí bez telefonu, přes syndrom falešného vibrování až po nespavost kvůli častému zírání do obrazovek nebo klasickou závislost na chytrém telefonu,“ uvedl Martin Lakomý, sociolog z výzkumného týmu Smart Society.
Součástí technostresu je dnes běžně například syndrom FOMO. Zkratka pochází z anglického Fear of Missing Out a popisuje strach z toho, že nám něco unikne. Co když zrovna někdo na Twitteru zveřejnil zásadní informaci? Nebo podniká něco zajímavého bez nás? „Studie potvrzují, že díky sociálním sítím a moderním technologiím míváme rovněž pocit nedokonalosti, nespokojenosti a neustále se srovnáváme s ostatními, což může vyústit v úzkosti, deprese až sebevražedné sklony. Ostatně na sociálních sítích jsou nejčastěji prezentovány úspěchy v soukromém i pracovním životě. Hádku, která snímkům předcházela, nebo jiné problémy aktérů, už sociální sítě neprezentují,“ uvedla Rašticová.
Nejčastěji jsou v souvislosti s technostresem popisovány následující stresory. Techno-přetížení, tedy situace, kdy používání počítačů a technologií nutí pracovat lidi více a rychleji. Techno-invaze pak popisuje stresor, který je způsoben přesvědčením, že člověk je vždy vystaven technologii a je možné jej potenciálně zastihnout kdekoli a kdykoli. Lidé také cítí potřebu být neustále připojeni a dříve pravidelný pracovní den se prodlužuje. Lidé vnímají podle vědkyně také velmi citlivě například technologickou složitost. Jsou často vyděšeni z různých aplikací, funkcí a IT žargonu.
Data týkající se technostresu nasbírali u srovnatelné skupiny respondentů v celkem čtyřech středoevropských zemích. Kromě ČR se jedná o Slovensko, Maďarsko a Polsko. V současné době probíhá jejich podrobná analýza, která má nejen popsat situaci ohledně technostresu u skupiny starších zaměstnanců a OSVČ, ale také přinést doporučení a postupy, jak se se stresem vyrovnat na individuální a organizační úrovni. Problematika technostresu bude dále řešena také v rámci projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR Digitalizace na trhu práce: výzvy, možnosti a nerovnosti pro starší pracující, který vede dr. Martin Lakomý z výzkumného týmu Smart society.
Tématem digitalizace na trhu práce a tedy i technostresem se budou zabývat v pátek 26. listopadu odborníci na workshopu. Bližší informace k tématu najdete zde: https://smartsociety.cz/
Kontakt pro bližší informace: doc. PhDr. Martina Rašticová, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a humanitních věd PEF, mail: martina.rasticova@mendelu.cz, tel.: 773 504 508
Více aktualit
-
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025
-
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025 -
Druhé kolo pro podání přihlášek do studia
Momentálně probíhá druhé kolo pro podávání přihlášek do bakalářského i navazujícího magisterského studia na Agronomické fakultě a Zahradnické fakultě MENDELU. Agronomická fakulta Bc. Až do 18. 8. 2025 si můžete podat přihlášku do…25. 7. 2025