Spojitost mezi zemědělskými obory a kosmickým průmyslem nemusí být na první pohled zřejmá, již nyní ale v praxi funguje. „Pokud se podíváme trochu více do budoucnosti, velkou výzvou pro většinu zemědělských oborů bude zajištění kvalitní a dlouhodobě udržitelné stravy astronautům na oběžných drahách i dlouhodobých misích na jiné planety. Strava v podobě brambor a jiných plodin to ale zřejmě nebude. Domníváme se, že dobrou volbou budou právě mikrořasy, kterými se zde na univerzitě zabýváme již několik let,“ objasňuje Libor Lenža, vedoucí Laboratoře Space Agri Technologies na Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Podle Adama vesmírný výzkum v sobě vždy zahrnoval progresivní technologie, které se následně velmi rychle staly součástí běžného života lidí. „Jako univerzita můžeme nabídnout expertízu v oblasti řasových biotechnologií, moderních editací genomu a řady dalších včetně zemědělské produkce, která bude čelit v mimozemském prostoru obrovským výzvám,“ popisuje Vojtěch Adam, vedoucí Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v minulosti podíleli na projektech Evropské kosmické agentury ESA. Univerzita také spolupracuje se společností SAB Aerospace, největší tuzemskou firmou v odvětví kosmického průmyslu a jednou ze zakládajících firem klastru, a to v rámci připravované mise Slavia, která by mohla položit základní kámen pro pozdější kosmickou těžbu na asteroidech. „Už dnes využíváme velmi pokrokové technologie a dalo by se říct, že možná ani nejsme schopni dohlédnout na další vyvíjející se aplikace, které budou velmi dobře použitelné právě i v oblastech agronomie a jiných, kterými se zde na MENDELU úzce zabýváme,“ dodává Lenža.
Vzniklý klastr má za cíl přispívat nejen v rámci výzkumných aktivit, ale i v oblasti vzdělávání a popularizace vědy. „Jedním z důvodů našeho členství je i založení nové Laboratoře Space Agri Technologies, která se zabývá vývojem pokročilých metod využitelných pro pěstování rostlin a kultivaci mikrořas v extrémním prostředí včetně kosmického prostoru. Již nyní jsou někteří studenti zapojeni do projektů, které v rámci klastru připravujeme, a mohou tak v našich laboratořích sami provádět experimenty,“ vysvětluje Lenža. Univerzita bude moci studentům do budoucna nabídnout i odbornou praxi v některých prestižních členských firmách. Zájem o toto odvětví mezi nimi totiž rapidně vzrůstá. „Již nyní máme vypsaných několik závěrečných prací, které se zabývají vesmírným výzkumem. Pozorujeme velký zájem o tato unikátní témata a chceme studentům nabídnout možnost se v tomto odvětví více vzdělávat,“ popisuje Adam.
Hlavním motivem pro vznik samotného Brno Space Cluster byla společná touha po spolupráci a vytváření vlastních a náročnějších vesmírných projektů, vědeckých i komerčních. „Jedna firma zvládne něco málo, ale jako klastr máme mnohem větší šanci prorazit a dělat větší a konkurence schopnější projekty. Máloco v tomto průmyslu dělá jen jedna firma, z vlastní zkušenosti víme, že je to hlavně o spolupráci,“ přiznává Václav Havlíček, manažer Brno Space Cluster.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Libor Lenža, Vedoucí laboratoře Space Agri Technologies na Ústavu chemie a biochemie AF, libor.lenza@mendelu.cz
Více aktualit
-
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025