„Lokální plemena hospodářských zvířat si zaslouží naši pozornost a ochranu. V České republice, ale i po celém světě je zřejmé, že se o tato plemena zvyšuje zájem. Přeštické černostrakaté prase má přesto v českých chovech minoritní zastoupení, ačkoli tomu bylo v minulosti jinak,“ uvedl Pavel Nevrkla z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty.
Přeštické černostrakaté prase je starobylé plemeno. Produkčně se v českých zemích začalo uplatňovat od druhé poloviny 19. století. Koncem 80. let 20. století začalo z bývalých JZD postupně mizet. Od roku 1992 bylo zařazeno mezi genetické zdroje a od roku 1996 je chováno in situ v uzavřené populaci. „Masově se toto plemeno nerozšíří, z hlediska klasické produkce to ani není reálné, protože jeho růstová intenzita je oproti hybridům nižší, stejně tak nižší je i zmasilost. Také vyšší vrstva hřbetního tuku efektivnímu zpeněžení nenahrává,“ uvedl Nevrkla.
Vědec nicméně dodává, že i přes horší uplatnění v klasické komerční produkci může toto plemeno najít svoje místo v ekologických chovech, či jako potravina s příběhem od lokálních producentů, což může být i ekonomicky zajímavé. Nevrkla tvrdí, že z některých zdánlivých nevýhod jde vytvořit přednost. „Právě pomalejší růst a vyšší protučnění těchto prasat může určitou část spotřebitelů oslovovat,“ uvedl. K pozitivům tohoto původního českého plemene patří jeho odolnost a nenáročnost. „Je to i naše kulturní bohatství s určitou historií, v podstatě jde o návrat ke kořenům,“ uvádí Nevrkla.
Přeštické černostrakaté prase má určité vlastnosti, které mohou být ceněny. „Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že přeštická černostrakatá prasata mohou oproti komerčním hybridům vykazovat lepší technologické vlastnosti masa, například stabilnější hodnotu pH, nižší odkap masové šťávy, vyšší zastoupení vnitrosvalového tuku, avšak ne tak vysokého, aby to spotřebitel neakceptoval. Výhodou může být i příznivější oxidační stabilita tuku v mase, což je pozitivní při zpracování,“ uvedl vědec, který zjistil i vyšší obsah některých masných kyselin u přeštických prasat oproti hybridům. Tento rozdíl může souviset s vyšší jemností masa, šťavnatostí a chutností masa.
Podle něj se přeštické černostrakaté prase zřejmě znovu nikdy masově nerozšíří, protože to z komerčního pohledu ani není možné a není to ani cílem. „Alternativně ale ano. Cestou jsou obchody s lokálními potravinami a posilování širšího povědomí o původu tohoto plemene. Doba a zvýšený zájem spotřebitelů o regionální potraviny tomu nahrává,“ dodal Pavel Nevrkla.
Přeštické černostrakaté prase je původní české plemeno, které se odvozuje od původních klapouchých prasat z oblasti západních Čech. Přeštické černostrakaté prase zabezpečovalo od roku 1890 do 60. let 20. století produkci masa v Západních Čechách i ostatních přilehlých krajích. Práce přeštických zemědělců a plemenářů proslavila přeštické černostrakaté plemeno prasat, a tím i Přeštice a dostala je do velké části odborných zemědělských učebnic po celém světě.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D., +420 737 347 541, pavel.nevrkla.uchhz@mendelu.cz, Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF)
Více aktualit
-
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025
-
Digitální revoluce a stárnutí populace: Jak se mění evropský trh práce?
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet…10. 6. 2025 -
Studující ZF MENDELU vystavují na akci Festival International de Jardins v…
Tým studujících Zahradnické fakulty letos vystavuje na 20. ročníku unikátní světové výstavy Festival Internacional de Jardins v portugalském Ponte de Lima. V rámci tématu Zahrada Míru – Zahrada pro mír se studentkám a studentovi podařilo zaujmout…5. 6. 2025 -
Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na dopady středomořských cyklonů
Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony). Tyto meteorologické jevy, které jsou svou intenzitou a dopadem někdy srovnatelné s hurikány, ovlivňují počasí v regionu a jsou…3. 6. 2025 -
Součástí mise českého astronauta budou i experimenty z Agronomické fakulty
Celkem tři výzkumné experimenty, které budou součástí mise českého kosmonauta Aleše Svobody, se uskuteční ve spolupráci s Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU. Jeden z výzkumů bude zaměřený na monitorování stresové zátěže…2. 6. 2025 -
Pět vlčic dostalo v Beskydech a Javorníkách telemetrický obojek
Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a…28. 5. 2025 -
Jihomoravská seniorská akademie má první absolventy a absolventky, studovat ji…
V prvním ročníku Jihomoravské seniorské akademie ve Vyškově a Znojmě absolvovalo celkem 72 seniorek a seniorů. Jejich slavnostní vyřazení proběhne 2. června 2025 v atriu Jihomoravského muzea ve Znojmě a v historické budově Gymnázia a Střední odborné…27. 5. 2025 -
Děti s obezitou se záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny
Pomocí eye-trackingu – sledování pohybu očí – vědecký tým zjistil, že děti s vyšší tělesnou hmotností se při pohledu na obrázky potravin záměrně vyhýbají těm nezdravým. Studie odborníků a odbornic z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy…22. 5. 2025 -
Akademickým vínem roku 2025/2026 je Tramín červený ze Žabčic
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která jsou víny akademickými pro rok 2025/2026. Vítězem se stal Tramín červený ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončila Pálava a třetí místo…21. 5. 2025 -
Přípravy na Majáles zabraly několik měsíců intenzivní práce, říká letošní král…
Titul krále a královny letošního Majálesu získali Karel-Kryšpín Kratochvíl z Provozně ekonomické fakulty a Barbora Medková z Agronomické fakulty. Jejich cesta k vítězství byla plná výzev, radosti i občasných starostí. Přípravy zabraly celému týmu…21. 5. 2025