Šobes je jednou z nejznámějších viničních tratí v České republice. Nachází se v katastru vinařské obce Podmolí, ve Znojemské vinařské podoblasti. Je také nedílnou součástí Národního parku Podyjí. „Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa,“ uvedl Pavloušek, podle kterého z vinařských památek UNESCO má Šobes nejblíže do rakouského vinařského regionu Wachau. Na seznamu UNESCO jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná. Z pohledu terroir je nejcennější spodní část viniční tratě.
Terroir ovlivňuje výjimečnost vína, vědci proto sledují topografii včetně nadmořské výšky, sklon svahu a orientaci. V chladných podmínkách jižní orientace Šobesu umožňuje maximální akumulaci tepla pro zrající hrozny. Jižní a jihozápadní expozice jsou obecně teplejší než východní, i když během teplých let mohou vést k přehřívání bobulí a snížení obsahu kyselin. „Geomorfologická komplexnost terroir má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Svůj velký význam na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která obtéká viniční trať. Působí tak pozitivně na zrání hroznů,“ uvedl Pavloušek. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici. Například u Balatonu vinice profitují ze dvou sluncí, jedno na nebi a druhé odražené od hladiny jezera. Na Šobesu je efekt vodní hladiny podobný.
Jedinečnost Šobesu je založená na mikroklimatických datech, respektive podmínkách přímo ve vinici. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek. Vinice však prochází i určitou mírou abiotických stresů, které se následně velmi pozitivně projevují na obsahu fenolových látek a zejména látek ze skupiny resveratrolu,“ uvedl Pavloušek, který u šobeských vín z produkce Znovínu porovnával mj. izotopové poměry a obsah minerálních látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.
Podle starosty Znojma Jana Groise je Šobes jednou z nejlepších a nejstarších vinic v Evropě a také oblíbeným výletním cílem místních i turistů. „Rozhodli jsme se proto podpořit snahy Znovínu Znojmo, který vinici vlastní a rád by ji na seznam UNESCO zapsal, neboť pokud by se nám to podařilo, znamenalo by to pro naše město i celý region obrovský úspěch a vyšší prestiž,“ říká starosta Znojma Jan Grois. Aktuální studie bude nyní sloužit jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do indikativního seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam UNESCO, a to prostřednictvím srovnání s jinými vinařskými lokalitami, jakými jsou například Wachau nebo Tokaj. „Je to proces na několik měsíců, možná i let. Ale důležité je začít, zjistit reálné možnosti a pokusit se tuto výjimečnou oblast dostat do většího povědomí,“ dodává starosta Grois.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Pavel Pavloušek, PhD., tel.: 728 120 454, mail: pavlous@zf.mendelu.cz
Více aktualit
-
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus…23. 4. 2024
-
MENDELU vybrala z vlastní produkce tři akademická vína, v tradici chce…
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která se stanou víny akademickými pro rok 2024/2025. Vítězem se stal Ryzlink vlašský ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončil Hibernal a třetí…18. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto…8. 4. 2024 -
Vědci zkoumají historii užívání léčivých rostlin, v Česku má dlouhou tradici
Vědci a vědkyně Zahradnické fakulty MENDELU se zaměřili na historii sběru, pěstování i zpracování léčivých a kořeninových rostlin na území českých zemí. Téma má v Česku bohatou historii, do hloubky se jím ale zatím nikdo nezabýval. Cílem bylo ukázat…2. 4. 2024 -
Vědci vytváří barevnou škálu pro hodnocení modrých a dalších atypicky barevných…
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspělo pět studujících
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže MENDELU Ph.D. talent, kde se…25. 3. 2024 -
Projekt STREAM vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v kategorii Udržitelnost
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb…19. 3. 2024 -
Nejsou hysterické komentáře o konci pěstování meruněk zbytečné?
Mnozí klimatologové se v souvislosti s letošním teplým únorem snaží dát do spojení změny v teplotním průběhu některých měsíců s kvetením odrůdy meruňky Velkopavlovická. V souvislosti s možným zmrznutím květů se pak objevují komentáře a scénáře typu…15. 3. 2024