Podle spolupředsedy Česko-lichtenštejnské komise historiků Tomáše Knoze se v souvislosti s rodem Lichtenštejnů často hovoří o „dlouhém trvání“ či o „kontinuitách a diskontinuitách“. Jednou z typických lichtenštejnských kontinuit, trvajících po staletí, je péče o přírodní prostředí a krajinu, její citlivé využívání, přetváření a dotváření prostřednictvím přírodních prvků i architektury, její přibližování člověku, například formou cestovního ruchu. „S vědomím odpovědnosti, že to, co nám bylo svěřeno, musíme v náležitém stavu předat našim následovníkům,“ říká Knoz.
Alois z Lichtenštejna se narodil v roce 1968. Je nejstarším synem nynějšího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. a korunním princem. Dnešní Mendelova univerzita v Brně má s Lichtenštejny mnoho společného. Majitel lednicko-valtického panství Jan II. z Lichtenštejna například poskytl tzv. Rybniční zámeček profesoru někdejší Vysoké školy zemědělské (dnes MENDELU) Emilu Bayerovi ke zřízení Biologické stanice českých vysokých škol. Dal také souhlas k přírodovědnému výzkumu místních rybníků a vzácné fauny a flory. Zároveň si také přál, aby stanice fungovala jako veřejně přístupné vědecko-výzkumné pracoviště.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny hospodaří na bývalém majetku rodu Lichtenštejnů, jejichž správci systematicky vytvářeli smíšené lesy. „Na to dnes naši lesníci v období klimatické změny navazují. V době chřadnutí lesů tak může náš školní podnik prezentovat ukázky odolnějších lesních porostů, které jsou na takto rozsáhlé ploše v republice málokde. Tyto lesy přitom byly zakládány ještě v době, kdy zde hospodářsky působil rod Lichtenštejnů,“ uvedla Nerudová.
Podle Knoze lze udělení zlaté medaile dědičnému princi Aloisi z Lichtenštejna chápat jako dík předcházejícím generacím jeho rodiny za vše, co v minulosti v oblasti správného využití a citlivého komponování krajiny vytvořily. „A kromě členů rodu, kteří tento přístup inspirovali, mám na mysli také lichtenštejnské architekty, umělce, lesníky, zemědělce i zahradníky, kteří jej přiváděli do praxe. Na to vše se dnes snaží navazovat i Mendelova univerzita v Brně, která v nezanedbatelné míře hospodaří na někdejších lichtenštejnských statcích. Také ona se totiž pokouší z diskontinuity vytvořit kontinuitu. Také Mendelova univerzita se snaží krajinu na Brněnsku i Lednicku využívat i kultivovat, aby ji v utěšeném stavu mohla předávat dalším generacím,“ uvedl Knoz.
Vzorem příkladného hospodaření v lesích i péči o krajinu je i rodina Kinských, za kterou ocenění přebere Constantin Kinský (nar. 1961). Jeho rodina obhospodařuje 750 hektarů rybníků, lesní hospodářství v okolí Žďáru nad Sázavou a podniká v zemědělství. „Lesní majetek Kinských na Žďársku je vynikajícím příkladem dlouhodobé péče o krajinu a památky kraje Vysočina a poskytování služeb veřejnosti,“ uvedla Nerudová.
S Mendelovou univerzitou v Brně dlouhodobě spolupracoval již otec Constantina Radoslav Jiří, který byl absolventem MENDELU a členem vědecké rady Lesnické a dřevařské fakulty (LDF). Po jeho úmrtí v roce 2008 pokračuje spolupráce školy s dědici v čele s Constantinem. Lesní majetek Kinských je jedním z nejvýznamnějších partnerů LDF, mimo jiné při zajištění terénní výuky a praxe studentů. Významná je spolupráce při aktivitách Pro Silva Bohemica, což je sdružení lesníků a přátel lesa, kteří praktikují a prosazují co možná největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření. „Již od restituce majetku v roce 1993 rodina Kinských spolupracuje s naší univerzitou v oblasti výzkumu i pedagogiky a snaží se uplatňovat nejnovější poznatky při péči o lesní majetky,“ dodala Nerudová.
Listopadové udílení zlatých medailí patří k vrcholům letošních oslav 100 let MENDELU. Z programu ostatních slavnostních akcí bylo vyděleno mj. s ohledem na náročnost protokolu. Další z akcí spojených s oslavami sto let MENDELU bylo například slavnostní zasedání Vědecké rady 15. října, na kterém univerzita udělila 16 vědcům a vědeckým institucím pamětní medaile za mimořádné zásluhy o rozvoj univerzity, vědy a vzdělání. Mezi oceněnými byl například jeden z nejslavnějších krajinářských architektů, profesor Ivar Otruba. Tečkou za staletými narozeninami bude koncem ledna udělení čestného doktorátu anglickému genetiku Siru Paulu Maximu Nurse. Britský vědec je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2001 za objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu.
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025