1. MENDELU vznikla v roce 1919, a je tak nejstarší samostatnou vysokou školou svého odborného zaměření v České republice.
  2. Univerzita nemá zakládací listinu. Vysoká škola zemědělská v Brně (VŠZ) byla zřízena zákonem v roce 1919, takže zakládací listina nebyla listinou zřizovací, ale osvědčovací a měla být předána a podepsána prezidentem T. G. Masarykem při zahájení přednášek na nově vzniklé škole. Kvůli onemocnění prezidenta k předání a podepsání nedošlo. Během následujících let tu byly neúspěšné pokusy o nápravu, ale listina na VŠZ nikdy nedoputovala. Poslední stopy vedou do Prahy na ministerstvo školství. Její další osud zůstává zahalen tajemstvím.
  3. Univerzita v průběhu své historie několikrát změnila název. Od svého založení v roce 1919 do roku 1995 nesla název Vysoká škola zemědělská v Brně (v letech 1951-52 byl krátce změněn její název na Vysokou školu zemědělskou a lesnickou v Brně), poté byla přejmenována na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Od roku 2010 využívá kratšího názvu Mendelova univerzita v Brně.
  4. Historická budova, ve které univerzita od začátku sídlí, byla v roce 1919 novostavbou Zemského ústavu pro výchovu nevidomých v Brně – Černých Polích (levé křídlo budovy).
  5. Budova A byla postavena v letech 1913–1915. Za 1. světové války v ní byl vojenský lazaret. Byla komfortně vybavená ústředním topením, osobními výtahy a moderní kuchyní. Pro ústav nevidomých však byla příliš rozlehlá, proto mohla být do levého křídla po nezbytných adaptacích velmi rychle umístěna pracoviště a ústavy VŠZ.
  6. Prvním rektorem univerzity byl profesor soustavné botaniky a fytopatologie František Bubák. Je pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově. Jeho hrob má univerzita ve své správě, hrob adoptovala na podzim 2019.
  7. Po založení školy první ročník studia zahájilo 83 studentů a jedna studentka. Slavnostní zahájení přednášek se konalo 18. 11. 1919. Protože škola neměla své demonstrační objekty ani statek, organizovali profesoři pro studenty obchůzky po Brně, exkurze do moravských továren a na hospodářské výstavy.
  8. Původní adresa školy v době jejího založení byla V Černých Polích 201. Městská rada v Brně pojmenovala na návrh profesorského sboru ulice přilehlé ke školním budovám. V roce 1926 získala své jméno ulice Zemědělská, o rok později Lesnická.
  9. Průčelí budov A a B jsou památkově chráněna jako příklady neoklasicistních školních budov. Průčelí budovy A navrhl Teodor Macharáček. Budova B byla postavena v letech 1922–1924 pod vedením stavitele Jana Utíkala.
  10. V prvních letech existence školy bylo pořizování nábytku provázeno poválečnou nestabilitou, ceny dřeva, kůže, kování i dělnické mzdy výrazně stouply. Kvalitní přístrojové vybavení se vyplatilo kupovat buď nové, nebo zánovní, a to především v Rakousku nebo Německu. Řada profesorů získávala sbírky pro své ústavy na základě osobních vazeb a bývalých pracovních styků, např. profesor Emil Bayer díky svým vazbám na předchozí působiště získal od Karla Absolona sbírky přírodnin z Moravského zemského muzea.
  11. V začátcích správy ŠZP v Žabčicích se musela univerzita zadlužit. Veškerá zvířata a inventář musela škola zakoupit za 1 500 000 Kč a tento dluh včetně úroku pak v dalších letech splácet.
  12. V prvních letech bylo funkční období rektorů i prorektorů jednoleté. Odstupující rektor zastával následující rok funkcí prorektora, aby byla zachována kontinuita rektorského úřadu. Uvedení nového rektora se dělo slavnostní inaugurací, na které podával emeritní rektor zprávu o své činnosti a nový rektor přednesl odbornou přednášku ze svého vědního oboru.
  13. V roce 1920 založil Jan Macků za provizorní botanickou zahradou plantáž léčivých rostlin. Vypěstoval na ní na sto druhů našich rostlin, které šlechtil a zkoumal jejich rentabilitu, a také cizí druhy, které aklimatizoval. Byl to v té době první a jediný pokus s kulturami léčivých rostlin v Československu.
  14. V Lednici byla v letech 1921-1922 zřízena Biologická stanice českých vysokých škol jako společné výzkumné pracoviště brněnských vysokých škol. Stanici založil a řídil profesor VŠZ Emil Bayer.
  15. V roce 1922 bylo v ústřední knihovně 3620 svazků, 2721 z toho německých a 235 anglických. K 31. 12. 2022 fond knihovny obsahuje celkem 412 975 knihovních jednotek, z toho 7 777 titulů v elektronické podobě.
  16. První slavnostní inaugurace rektora na VŠZ proběhla až v lednu 1923. Inaugurovaným rektorem byl prof. Josef Taufer.
  17. Lesy Školního lesního podniku Křtiny původně patřily Liechtensteinům, kteří od roku 1840 povolávali do služeb vynikající rakousko-uherské lesníky, kteří začali s lesy hospodařit udržitelně a systematicky. Po vzniku Československa odkoupil lichtenštejnský majetek stát, který lesy poskytl v roce 1923 VŠZ.
  18. VŠZ navštívil 21. 6. 1924 prezident republiky T. G. Masaryk, který přislíbil pomoc a podporu při dalším budování školy. Z jeho návštěvy je dochován podpis v pamětní knize, která se dnes nachází v univerzitním archivu.
  19. Od roku 1926 sdružoval pohyb studentů a studentek Vysokoškolský sport Brno. Jeho součástí bylo dvacet sportovních odvětví. Na rozdíl od Prahy měl VSB i veslařský a jeskyňářský oddíl.
  20. V době meziválečné bylo studium na VŠZ zpoplatněno. Řádní posluchači hradili školné 150 Kč za každý semestr. Platilo se také za státní zkoušky. Za první státnici se platilo 80 Kč, za druhou státní zkoušku 120 Kč. Pro představu plat tehdy začínajícího učitele činil 600-700 Kč.  Bezplatné bylo studium až po roce 1945.
  21. Studentek bylo na univerzitě málo. První zemědělská inženýrka, která absolvovala VŠZ v roce 1927, pocházela z Ruska, přijela s transportem emigrantů. První českou zemědělskou inženýrkou byla Jaroslava Baudyšová, která složila druhou státnici v roce 1934. Lesnictví dlouho studovali jen muži. První lesní inženýrkou se stala Zdeňka Havlíčková v roce 1948.
  22. Ve 20. letech 20. století získali celkem tři vědci VŠZ stipendium na studijní pobyt v Americe od International Education Board v New Yorku, kterou založil John. D. Rockefeller mladší. Dr. Štěpán Soudek získal stipendium pro použitou entomologii, doc. Ladislav Smolík v oboru pedologie a doc. Jaroslav Kříženecký pro obor biologie.
  23. Na VŠZ byla na počest 75. narozenin T. G. Masaryka založena nadace „Masarykova základina”, ze které byly poskytovány odměny za seminární práce posluchačů a podpory na studijní cesty.
  24. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny nese jméno prvního československého prezidenta od roku 1932. Jméno bylo upraveno při příležitosti oslav prezidenta.
  25. Při příležitosti 10 let existence Lesnické fakulty byl zřízen Moravskoslezskou skupinou lesních inženýrů při Spolku inženýrů a architektů v Brně podpůrný fond „Základina prof. Ing. Dr. Rudolfa Haše na Vysoké škole zemědělské v Brně”. Z tohoto fondu byly placeny podpory lesním inženýrům na studijní cesty a praxe v zahraničí.
  26. První insignie měla univerzita až v roce 1934. Rektorský řetěz byl vyroben z ryzího stříbra, silně pozlacen a ozdoben 16 granáty. Vzhledem k nedostatku financí byla na insignie uspořádána veřejná sbírka. Děkanské řetězy pro Odbor hospodářský a lesnický vznikly o rok později.
  27. Zásluhou prof. Augusta Bayera bylo v roce 1938 založeno arboretum v areálu Brno-Černá Pole. Sloužilo pro potřeby výuky lesních inženýrů a na konci 60. let se stalo součástí botanické zahrady. Zahrada prošla zásadní přeměnou v letech 1970-1985, kdy byla budována pod vedením významného krajinářského architekta, prof. Ivara Otruby.
  28. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo nutné převézt cenný vědecký inventář z Biologické stanice českých vysokých škol v Lednici do Křtin, jelikož Lednice spadala do území zabraného Německem.
  29. Během protestů proti uzavření českých vysokých škol v roce 1939 bylo zatčeno deset studentů VŠZ. Studenti byli odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Z lágru se domů vrátilo všech deset.
  30. Za protektorátu na většině brněnských vysokých škol fungovalo minimum ústavů, na VŠZ byla situace odlišná. Škola měla napomoci zvýšit a zkvalitnit produkci potravin a surovin pro výživu a zásobování obyvatelstva. Měla také řešit problémy cílené na maximální využití nerostného bohatství, a to těžbu dřeva, strategickou surovinu pro vedení války.
  31. Po nástupu říšského protektora R. Heydricha se musela VŠZ z budov vystěhovat. Na Zemědělské 1 sídlilo SS a Policejní pluk Morava. Na Zemědělské 3 sídlil Německý zemědělský ústav účetnicko-spravovědný, NSDAP, SA Sturm, německá mateřská škola a některé otevřené ústavy VŠZ.
  32. Po dobu okupace za 2. světové války byl užíván dvojjazyčný název univerzity Landwirschafliche Hochschule in Brünn – Vysoká škola zemědělská v Brně a bylo zavedeno dvojjazyčné úřadování. Zaměstnanci školy museli skládat povinné zkoušky z němčiny.
  33. Za mobilizace v září 1938 bylo k vojenské službě povoláno 18 zaměstnanců školy. Posluchač 2. ročníku zemědělského inženýrství Richard Hapala, příslušník 311. bombardovací perutě Royal Air Force (RAF), zahynul jako poručík, letec československé zahraniční armády v červenci 1941 v bojích nad Anglií. Jeho jméno nese ulice Hapalova v Brně-Řečkovicích.
    Nadporučík František Geisler, posluchač 1. ročníku lesního inženýrství, padl v září 1944 jako letec 1. čsl. Armádního sboru v SSSR v bojích u Dukelského průsmyku. Je po něm pojmenována ulice v Brně-Židenicích.
  34. K uctění památky padlých příslušníků VŠZ za 2. světové války byla pořízena pamětní deska s plastikou dívky a nápadně vyzdobená okenní skla mezi 1. a 2. poschodím budovy A. Po stranách pamětní desky jsou na bronzových plátech vyvedeny plastické nápisy se jmény 33 umučených, zastřelených a zahynulých učitelů, absolventů a studentů.
  35. V roce 1944 byly písemnosti a jiné cennosti školy převezeny do kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, aby byly ochráněny před postupující frontou. Díky tomu se dochovaly dokumenty z nejstaršího období univerzity.
  36. Poválečné škody byly v září 1945 vyčísleny i s lesním statkem v Adamově na 7 410 000 Kč. Zemědělský statek v Žabčicích vykázal škody v hodnotě 3 950 000 Kč.
  37. 1945 budova školy na Zemědělské ulici byla při bombardování dvakrát zasažena. Přeměněna v kasárna. V průběhu povalečných let byly průběžně doplňovány poškozené vědecké sbírky, laboratorní přístroje a další inventář školy. Univerzitě byly přiděleny i některé sbírky nabyté z německých konfiskátů, díky tomu je možné na chodbách ústavů Lesnické a dřevařské fakulty vidět např. mineralogické sbírky z buchlovského hradu.
  38. V rámci tzv. Akce K (kulak) v 50. letech, jak se nazývala očista vysokých škol od posluchačů pocházejících z rodin vesnických boháčů a městské buržoazie, bylo vyloučeno 39 studentů z Agronomické fakulty (tehdy Zemědělské). Lesnická fakulta v té době spadala pod Vysokou školu stavitelskou v Brně a její posluchači byli prověřováni v rámci ní.
  39. Budova C v areálu MENDELU tzv. Chemicko-technologický pavilon, ve kterém sídlí Agronomická fakulta, byla první budovou v areálu stavěnou vyloženě pro účely vysokého zemědělského učení.
  40. Na VŠZ existoval od roku 1952 Národopisný soubor Javorina, který vznikl jako soubor písní a tanců z Moravského Slovácka. Svůj repertoár později rozšířil o folklór dalších jihomoravských regionů. Soubor se účastnil různých společenských událostí a národních festivalů.
  41. Součástí VŠZ byla mezi lety 1952–1968 Veterinární fakulta. Samostatná Vysoká škola zvěrolékařská vznikla už v roce 1918 a po roce 1968 byla znovu obnovena pod názvem Vysoká škola veterinární v Brně.
  42. V 60. letech nechal rektor Miroslav Vyskot vyrobit speciální černé taláry s barety pro promující studenty. Univerzita byla dlouho jediná, na které její absolventi promovali v talárech a baretech.
  43. V letech 1964–1994 fungovalo pro 1. ročníky agronomických a provozně ekonomických oborů detašované pracoviště v Jihlavě. Důvodem byla nedostatečná kapacita areálu v Černých Polích. Na jednu posluchárnu vycházelo totiž přibližně 200 studujících, zatímco průměr na brněnských školách byl 58 studujících.
  44. Katedra pedagogiky zahájila na VŠZ výuku v roce 1964. Při svém zřízení měla celoškolský charakter, v průběhu fungování spadala část doby pod Agronomickou a Provozně ekonomickou fakultu. Dnes na výuku pedagogiky navazuje studium na Institutu celoživotního vzdělávání.
  45. Nakonec nerealizovaný projekt Zahradnické koleje Ř. Mendela v Lednici je v historii československého vysokého školství prvním dodnes známým pokusem o zásah do organizační uniformity struktury vysoké školy a fakulty a o volné řešení vysokoškolské výuky u nás.
  46. První číslo studentského časopisu LEF vyšlo v roce 1964. Dnešní historici oceňují vysokou úroveň periodika ve srovnání s obdobnými studentskými časopisy své doby. První obnovené číslo vyšlo 29. 3. 2002, časopis LEF vychází dodnes.
  47. Trubači LDF na univerzitě působí už od roku 1968. Jedná se o zájmové uskupení studentů, které reprezentuje a rozvíjí tradici mysliveckého troubení. Trubači se pravidelně účastní slavnostních akcí na MENDELU, např. imatrikulace, promoce, plesů a jiných. Každoročně pořádají také vánoční koncert a jarní vytrubování. 
  48. V roce 1968 vznikl předchůdce dnešního Odboru informačních technologií (OIT) – Ústav výpočetní techniky jako celoškolské pracoviště. Centrem byl první sériově vyráběný počítač ZPA 600, který byl slavnostně uveden do provozu v září 1969. ÚVT řešil úkoly v oblasti aplikované matematiky pro potřeby výuky a výzkumu a pro zemědělskou a lesnickou praxi.
  49. V roce 1969 byl v kolejích na Kohoutově ulici otevřen studentský „Green Club“, funguje v dodnes, klub spravují sami studenti.
  50. Historickým předchůdcem dnešního Audiovizuálního centra (AVC) bylo Studio výzkumného a výukového filmu a kinematografie, jeho cílem byla výroba vědeckých a populárně-vědeckých filmů s biologickou tematikou. Dnešní AVC zajišťuje dokumentaci života univerzity.
  51. Mendeleum bylo první celofakultní výzkumné pracoviště, které univerzita získala v roce 1965. Sídlí v Lednici a vzniklo v roce 1912 a je celou dobu spojeno s rozvojem genetiky a šlechtění rostlin. Jedním z iniciátorů jeho založení byl jeden ze znovuobjevitelů Mendelových zákonů Erich Tschermak von Seysenegg.
  52. Vznik samostatné Zahradnické fakulty v roce 1985 byl výsledkem šedesátiletého úsilí o samostatnost a rovnocennost ve svazku fakult univerzity. První návrh na její zřízení se objevil už v roce 1925.
  53. Aktuální univerzitní insignie (žezla a řetězy, které se používají při slavnostních ceremoniích) vznikly v letech 2011-2012 podle návrhu akademického sochaře Michala Vitanovského. Dominujícím prvkem je Mendelova osobnost, kterou na žezle ztvárnil jeho zdvojenou kompozicí iniciál G. J. M., a hrachovými kuličkami.
  54. V letech 1951-2000 byl součástí univerzity i Školní zemědělský podnik Lednice, jehož základem byl lednický park, palmový skleník, zelinářská a ovocnářská zahrada a ovocné sady. V roce 2000 byl sloučen se ŠZP Žabčicemi. 
  55. Na vybraných místech ŠLP Křtiny jsou umístěny památky Lesnického Slavína. Lesnický Slavín je unikátním souborem památníků, které jsou věnovány nejen zemřelým českým a zahraničním lesníkům, ale i umělcům, stromům nebo zvěři. Řadí se k nim studánky, pomníky a pamětní desky. Slavín se začal budovat v rámci 10. výročí od založení školy.
  56. V roce 1975 byla výstavou Iris v Botanické zahradě a arboretu založena tradice výstav pro veřejnost.
  57. V akademickém roce 1977/78 byla funkcionalistická restaurace Era převedena do užívání VŠZ. Kulturní památka, funkcionalistická stavba architekta Josefa Kranze z let 1927-28. Do prozatímního provozu uvedena v roce 1979. Restituentům předána 1992.
  58. Díky působení profesora Aloise Zlatníka najdeme na pozemku ŠLP síť maloplošných chráněných území ponechaných samovolnému vývoji. Lesní rezervace vznikaly nejen kvůli zachování biologické rozmanitosti, ale také jako součást lesnického výzkumu.
  59. Vánoční strom na brněnském náměstí Svobody pochází tradičně z lesů ŠLP Křtiny. První vánoční strom republiky byl postaven na brněnském náměstí Svobody z podnětu spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.
  60. Ještě dnes lze v některých stromech ŠLP Křtiny nalézt střepiny ze druhé světové války. Například ve stoletých borovicích v okolí Soběšic.
  61. Na Agronomické fakultě byl v roce 1990 zřízen studijní obor ekotechnika se sídlem ve Frýdku-Místku.  V roce 1991 byl obor převeden na Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě.
  62. Pro rok 1991 se stala Miss Československa studentka VŠZ Michaela Maláčová.
  63. Od roku 1995 má univerzita svůj vlastní archiv, který vznikl jako podnikový archiv s celouniverzitní působností. Z důvodu legislativních změn a zániku podnikových archivů od roku 2012 působí jako veřejný specializovaný archiv.
  64. K výuce a výzkumu využívají zaměstnanci a studenti Zahradnické fakulty mimo jiné i jedinečný zámecký park a krajinu Lednicko-valtického areálu, který byl jako nejrozsáhlejší celek komponované krajiny v Evropě zapsán v roce 1996 do seznamu světového dědictví UNESCO.
  65. Díky dlouhodobému ekologicky šetrnému hospodaření s lesy získal v roce 1997 ŠLP Křtiny jako první v České republice certifikaci FSC, což dokládá environmentálně i ekonomicky udržitelné a sociálně přínosné hospodaření s lesy. Od roku 2003 má podnik navíc certifikát PEFC i C-o-C, který monitoruje celý spotřebitelský řetězec lesních produktů.
  66. Devět procent lesů ŠLP Křtiny je ponecháno samovolnému vývoji bez zásahu člověka. Téměř polovina lesů se stala součástí programu NATURA 2000, soustavy chráněných území, jež vytváří státy EU k ochraně nejvzácnějších druhů a přírodních stanovišť (Moravský kras, Údolí Svitavy, Luční údolí, Kavky). Na necelé třetině území se rozkládá CHKO Moravský kras kvůli ochraně vzácných krasových jevů, hlubokých kaňonovitých žlebů a až tisíce jeskyní.
  67. Mezi lety 2002 a 2004 ŠLP Křtiny inicioval a postavil lesní školu Jezírko – středisko pro environmentální výchovu školní mládeže, kterou dnes provozuje Lipka. Budova je replikou nedaleké zbourané liechtensteinské myslivny z roku 1791.
  68. ŠLP Křtiny zavedl jako první v České republice monitoring škod zvěří, podle kterého se navyšuje, nebo snižuje odlov. Každé dva roky vyhodnocuje trendy stavu přirozené obnovy lesa. Stav rovnováhy tak není statický, ale dynamický proces měnící se rok za rokem.
  69. Nejznámější osobou, která titul doctor honoris causa od univerzity obdržela, byl prezident Edvard Beneš. Jednalo se symbolicky o desátého čestného doktora, kterému byl doktorát udělen u příležitosti 20. výročí vzniku republiky.
  70. Čestný doktorát (Dr. h. c.) byl na univerzitě udělen i nositelům Nobelovy ceny: prof. Richard Timothy Hunt z Velké Británie (2003), prof. Ada Yonath z Izraele (2017), prof. Paul Nurse z Velké Británie (2019), prof. Emmanuelle Charpentier z Francie (2023).
  71. S cílem sladit profesní a rodinný život vznikla v roce 2013 Univerzitní mateřská škola Hrášek, která sídlí v areálu kolejí J. A. Komenského.
  72. Na MENDELU působí Erasmus Student Network of Mendel University, funguje jako nezisková organizace řízená dobrovolníky a pomáhá přijíždějícím zahraničním studentům s adaptací v cizí zemi.
  73. Univerzita má i svůj včelín, který slouží jako demonstrační objekt k praktické výuce studentů garantované Včelařským oddělením Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Existence prvního včelína se datuje k roku 1927.
  74. Sbírka tropických orchidejí ve sklenících Botanické zahrady a arboreta patří k největším v Evropě. Zahrnuje 2000 přírodních druhů a téměř 3000 kříženců. V roce 2000 ministerstvo životního prostředního jmenovalo Botanickou zahradu a arboretum záchranným centrem pro orchideje a bromélie.
  75. V akademickém roce 2002/3 lyžař Martin Koukal, posluchač manažersko-ekonomického oboru PEF, získal zlatou medaili v běhu na 50 km na mistrovství světa ve Val di Fiemme.
  76. Nejmladší z univerzitních fakult Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií byla zřízena na MENDELU v roce 2008. Fakulta propojuje ekonomiku, politologii, sociologii, environmentalistiku a životní prostředí.
  77. První ženou v rektorském úřadě se stala v roce 2018 prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
  78. K výročí 100 let od vzniku Československa zástupci univerzity a Jihomoravského kraje vysadili v areálu univerzitního kampusu MENDELU lípu. Lípa byla vysazena v rámci projektu JMK “100 lip – 100 oslav”.
  79. MENDELU oslavila v roce 2019 své 100. výročí. Při této příležitosti univerzita připravila mnoho akcí, které probíhaly celý rok, např. sraz století pro absolventy, výstava insignií v Brně, vánoční a velikonoční jarmark, dožínky, víkend otevřených zahrad v Lednici, reprezentační ples a mnoho dalších. 100 let slavily i Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta.
  80. Agronomická fakulta MENDELU se zapsala do České knihy rekordů. Tým století tvořený desítkami nadšenců z MENDELU, vytvořil při příležitosti oslav 100 let od založení univerzity rekordně dlouhý dožínkový věnec, který měřil celkem 106,5 m.
  81. Mendelova univerzita v Brně se v roce 2019 vůbec poprvé umístila v žebříčku nejprestižnějších vysokých škol Times Higher Education (THE), kde byla klasifikována na pozici 1001+ z téměř 1400 vysokých škol z celého světa. Mezi českými vysokými školami obsadila MENDELU 6. místo.
  82. V souvislosti s pandemií koronaviru vyhlásilo Kolegium rektorky 2. 3. 2020 přechod na distanční formu výuky. Univerzita tak jako první česká vysoká škola přešla na online výuku. V rámci distanční výuky začala používat univerzita MS Teams, Skype a YouTube.
  83. Během pandemie se celá řada studentů i zaměstnanců zapojila individuálně nebo organizovaně do různých forem dobrovolnictví: šití roušek, nákupy pro seniory, doučování dětí, venčení psů, dezinfekce prostor, bezplatná psychologická pomoc odborníků.  
  84. MENDELU každoročně daruje strom pro majálesovou májku, která zdobí náměstí Svobody.
  85. MENDELU vlastní více než 10 000 hektarů lesa. Žádná evropská univerzita nemá tak rozsáhlý a souvislý les ve své těsné blízkosti.
  86. Univerzita vlastní dva zámky – Rybniční zámeček v Lednicko-valtickém areálu a Zámek Křtiny, který je součástí národní kulturní památky poutního kostela Jména Panny Marie od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
  87. Univerzita disponuje dvěma účelovými statky – Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) využívaný především Lesnickou a dřevařskou fakultou a Školní zemědělský podnik Žabčice (ŠZP Žabčice) převážně využívaný Agronomickou a Zahradnickou fakultou. Jejich základním posláním je především zabezpečení vědecko-výzkumné činnosti, vědecko-výzkumných aktivit studentů při řešení jejich závěrečných prací, praktické výuky, terénních cvičení, praxí, propagační činnosti a poradenství pro širokou veřejnost.
  88. Kolekce masného skotu ŠZP Žabčice je největší a jedinečnou sbírkou patnácti plemen těchto zvířat v České republice.
  89. Arboretum Křtiny je svou rozlohou 23 hektarů největším univerzitním arboretem v České republice. Studenti i veřejnost zde mohou zkoumat více než 800 druhů dřevin. Nejdál od svého původního domova je pabuk jižní, který pochází z Ohňové země v Jižní Americe.
  90. Ve výzkumné stanici lesnické mechanizace ve Křtinách vzniklo několik modelů lesních lanovek na přibližování dříví LARIX, které jsou komerčně úspěšné nejen v Česku, ale i v zahraničí.
  91. Univerzitní výzkumné centrum Josefa Ressela v Brně-Útěchově je prvním výzkumným centrem pro studium dřeva v České republice.
  92. MENDELU vlastní tři rekreační střediska, která nabízí svým zaměstnancům i zájemcům z řad veřejnosti. Jedná se o penzion a chatu v Karlově pod Pradědem, apartmány Křižánky a Rybniční zámeček v Lednici.
  93. Součástí genofondové kolekce rostlin na Zahradnické fakultě v Lednici je i světově ojedinělá kolekce českých odrůd okrasných květin.
  94. Agronomická fakulta provozuje v brněnském kampusu vlastní sladovnu a pivovar, slouží studentům pro praktickou výuku i ke zpracování závěrečných a výzkumných prací.
  95. Odborníci ze Zahradnické fakulty vyšlechtili odrůdy vína Neronet, Rubinet, Erilon, Cerason, Diadém nebo Ulrika.
  96. Provozně ekonomická fakulta má vlastní eye-trackingovou laboratoř, oční kamera sleduje pohyb zraku a je schopná vypozorovat, co na produktech nebo webových stránkách přitahuje naši pozornost.
  97. Institut celoživotního vzdělávání jako první na Moravě spustil unikátní projekt Mezigenerační univerzity. Cílem projektu je zlepšení porozumění mezi generacemi a vzdělávací program je určen pro prarodiče a jejich vnoučata.
  98. Univerzita třetího věku, která zajišťuje vzdělávání seniorům, má kromě Brna pobočky i v Kyjově, Lednici, Bruntále, Vyškově, Rožnově pod Radhoštěm a ve Velkých Pavlovicích.
  99. Agronomická fakulta je jediným šlechtitelem křepelek v České republice. V líhních MENDELU mají studenti možnost stát u zrodu potomstva křepelky japonské.
  100. V roce 2022 získali titul krále a královny Majálesu studenti z MENDELU, Pavel Závodný z Lesnické a dřevařské fakulty a Johana Fabíková z Agronomické fakulty.
  101. Rok 2022 se nesl v duchu oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. K oslavám se připojila také MENDELU, která vydala komiks Lucie Seifertové o životě zakladatele genetiky. Dále univerzita pořádala edukativní workshopy a oslavy doplnila univerzitní tramvaj připomínající Mendela v ulicích města Brna nebo pivo MendelBier. Univerzita byla také spolupořadatelem velké mezinárodní genetické konference Mendel Genetics Conference, která se stala vyvrcholením oslav dvoustého výročí narození G. J. Mendela. Mezi vystupujícími byli i tři nositelé Nobelovy ceny.
  102. V roce 2023 oslavil ŠLP Křtiny 100. výročí svého založení – v rámci oslav proběhla spousta akcí i série jubilejních exkurzí po jednotlivých polesích. ŠLP věnoval při této příležitosti 100 stromů Masarykovu lesu v Izraeli.
  103. V roce 2023 MENDELU pomohla v Mongolsku se zaváděním českého systému turistického značení.
  104. Rok 2023 se nesl na MENDELU ve znamení udržitelnosti. K tomu byl vytvořen sjednocující slogan: „Měníme myšlení“.
  105. Oddělení správy a údržby MENDELU v roce 2024 získalo nový moderní užitkový vůz. Kompaktní multikára, která je poháněna elektřinou a nese své vlastní jméno, zvolené ve veřejné anketě – Máňa.