Panslavismus, tedy slovanská vzájemnost, je myšlenkou z poloviny 19. století spojenou s osvícenstvím a národním obrozením. Z posledních let je ale patrné, že tento pojem není zcela mrtev, naopak přežil všechny politické otřesy, s nimiž se Evropa od té doby potýkala, a nyní nabývá v různých formách na síle. Na to, jak proniká východní populismus a nacionalismus z Ruska a potažmo ze Srbska i do Česka a na Slovensko se budou snažit najít odpověď vědci pod vedením Marka Čejka z Ústavu teritoriálních studií FRRMS.
„Jsme si vědomi toho, že přítomnost panslovanské nacionalistické propagandy se v České republice stále zvyšuje a my se budeme podílet na identifikaci jejích projevů, vlivu a také na její kategorizaci prostřednictvím vizuální a textové analýzy. To jsou poměrně nové oblasti současného výzkumu aspektů politických ideologií, dezinformací a jim příbuzných jevů,“ uvedl Čejka.
Podle vědců se v Evropě hlavně v průběhu posledního desetiletí začala znovuobnovovat atmosféra, která začala v některých aspektech připomínat studenou válku. „Rusko a někteří jeho spojenci, což je hlavně stárnoucí generace části politiků z post-socialistických zemí, začali zintenzivňovat kritiku EU i dalších forem západní integrace. K tomu z jistého pohledu paradoxně napomohl i nástup prezidenta Donalda Trumpa v USA, jehož postoje vůči těmto tendencím se jeví jako až hloupé,“ uvedl Čejka. Tato „studenoválečná“ linie podle něj zatím nerozděluje Evropu na Východ a Západ, jako tomu bylo dříve, ale spíše polarizuje středo a východo-evropské společnosti zevnitř.
Východoevropské země, ale nezřídka i nejvyspělejší západní mocnosti typu USA a Británie, si za současný politický marasmus mohou podle Čejky do velké míry samy. „Ruský prezident Vladimír Putin, který obratně využívá svého kultu osobnosti i nacionalistických a panslavistických prvků, by tak prohloupil, kdyby v éře populistických autoritářů, mezi kterými hraje jednu z hlavních rolí, svou pozici nevyužil,“ uvedl Čejka, podle kterého je sice mezi politiky typu Trumpa, Putina, Orbána, Erdoğana, Zemana a dalších sice mnoho rozdílů, ale zároveň jsou si v mnohém tito muži podobní a vlastně si i často mezi sebou rozumí, nebo se alespoň respektují.
V zápase populistů hrají symboly a rétorika velmi důležitou roli. „Spolu s kolegy jsme se proto rozhodli tuto specifickou problematiku prozkoumat, a na dnešní vliv panslavismu nahlédnout i jiným pohledem, než je běžné. Zaměřili jsme se totiž hlavně na podobu vizuálních a jazykových vyjádření slovanské propagandy u nás a na Slovensku,“ dodal Čejka, podle kterého je ruská nacionalistická propaganda v ČR velmi aktivní. Čejka jmenuje plejádu různých webů, diskusních fór a skupin na sociálních sítích. „Ruské dezinformace by zdaleka neměly tak jednoduchou pozici, pokud by ony Aeronety, Svobodné vysílače a další dezinformační zdroje neprodukovali, nepřekládali, a hlavně ve velkém nečetli sami Češi. Klíčová je také role politiků včetně těch vrcholných, jako je náš prezident. Pokud zaznívají jednostranné sympatie a dezinformace přímo z nejvyšších míst, ovlivní to obrovské množství lidí,“ dodal vědec.
Kontakt pro bližší informace: doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D., Ústav teritoriálních studií (FRRMS) MENDELU, marek.cejka@mendelu.cz
Popisky k fotkám:
Obrázek 1 v záhlaví článku – Čeští nacionalisté při pochodu Brnem v roce 2015 – Vlajka v popředí je symbol „Novoruska“ – mezinárodně neuznaného separatistického útvaru vzniklého pod patronátem Ruska v roce 2014 na východní Ukrajině (foto: Marek Čejka)
![]()
Obrázek 2 – Tweet prezidentova mluvčí Jiřího Ovčáčka, kde obhajuje nošení svatojiřské stužky – symbolu ruského a sovětské armády a též ruského expanzionismu – českým prezidentem (zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka)
![]()
Obrázek 3 – Příspěvek z instagramového profilu Jaroslava Foldyny, kde má na sobě tento politik celou plejádu symbolů ruského a srbského nacionalismu (zdroj: Instagram Jaroslava Foldyny)
Více aktualit
-
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zaměřuje na pěstování speciálních kultur – okřehku a vesnovky obecné, v nich se snaží stimulovat vyšší produkci některých látek, díky čemuž může být surovina využitelná pro produkci nutričně bohatších potravin.…6. 1. 2026
-
PF 2026
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti, na prahu vánočního času a na sklonku dalšího společného roku bych Vám rád upřímně poděkoval za práci, energii a odpovědnost, s nimiž každý z Vás přispívá k životu Mendelovy univerzity…23. 12. 2025 -
MENDELU v čele mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu…
Mendelova univerzita v Brně je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), klíčové dřeviny v lužních lesích střední a jižní Evropy. V rámci České republiky se jedná…18. 12. 2025 -
MENDELU koordinuje aktivity k ochraně biodiverzity a udržitelnému hospodaření v…
Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší…16. 12. 2025 -
Novým děkanem Lesnické a dřevařské fakulty je Vladimír Gryc
Akademický senát zvolil novým děkanem Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) v Brně profesora Vladimíra Gryce, dosavadního vedoucího Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií. Od 3. dubna 2026 v čele fakulty nahradí…10. 12. 2025 -
MENDELU spouští Středoškolskou univerzitu, ode dneška je možné se hlásit
Mendelova univerzita v Brně na začátku roku 2026 spustí první ročník Středoškolské univerzity pro studující druhých a třetích ročníků středních škol. Cílem je umožnit dvaceti pěti středoškolákům a středoškolačkám nahlédnout do univerzitního…8. 12. 2025 -
Popularita mezigeneračního učení stoupá v Česku i na Slovensku
Mendelova univerzita v Brně a Žilinská univerzita v Žilině v prosinci pokračují v intenzivní spolupráci na rozvoji mezigeneračních programů, jejichž popularita v obou zemích v posledních letech roste. Společným cílem obou univerzit je vytvářet…4. 12. 2025 -
Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy…
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů…2. 12. 2025 -
Devět set jedliček ze Křtin zamíří na brněnský vánoční trh, projekt ŠLP Křtiny…
Druhým rokem pokračuje spolupráce Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) s brněnskou neziskovou organizací Nadace Veronica v rámci projektu prodeje vánočních jedliček v květináči. Letos na předvánoční trh v Brně poputuje 900…19. 11. 2025 -
Vědecký tým Zahradnické fakulty se zabývá ochranou unikátních hustopečských…
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém…13. 11. 2025