Masarykův les v Izraeli dožívá, na obnovu je nejvyšší čas

28. 2. 2020 -

Masarykův les v Izraeli vysazený českými osadníky v roce 1930 je ve velmi špatném stavu a prakticky pouze dožívá. Důvodem je zejména fakt, že nikdo po dlouhá desetiletí o plochu několika hektarů správně nepečoval a nedělal na místě výchovné zásahy, les je tak nesouvislý a nestabilní, zjistili experti a studenti z Mendelovy univerzity v Brně, kteří se v únoru na místo vypravili.

Masarykův les se rozkládá nedaleko kibucu Sarid u Nazaretu. Byl před 90 lety založen jako dar k 80. narozeninám prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka československými osadníky, kteří do Palestiny přišli ve 20. letech minulého století. Ti na místě vysadili asi 13.000 sazenic. Existence lesa byla na dlouhá léta zapomenuta, ale před nedávnem začala jeho obnova. Odborníky MENDELU nyní oslovili zástupci Československého výboru Židovského národního fondu KKL-JNF s žádostí o odbornou pomoc.

Ti nyní zjistili, že původní les, který vytváří horní etáž, je ve stadiu rozpadu. Rozvolněný porost zároveň není možné pokácet, protože je zásadní pro budoucí obnovu lesa. „Pro zmlazení a regeneraci lesa je potřebný stín. Les plní krajinotvornou a půdoochrannou funkci, podrost není zajištěný," uvedl Jiří Volánek, který tým LDF MENDELU na místě vedl. Do Izraele s ním vyrazilo šest studentů se zaměřením pokrývajícím více oborů. V týmu byli kromě lesníků také arborista, krajináři a expertka na hospodaření s přírodními zdroji tropických a subtropických oblastí.

Fragmentovaný les, který svou rozlohou pokrývá zhruba polovinu botanické zahrady MENDELU, má za sebou už několik pomocných zásahů. Na místě probíhá také výsadba, cílem je vybudovat spíše lesopark a ne jen borový les, který zde byl původně. „Les byl vysazený jako stejnověká monokultura, nyní se mu vrací přírodě blízký charakter. Obnova je už nyní smíšená, je přirozená i umělá, tedy kombinace podsadby i přirozené obnovy. Vzniká smíšený les, který je stabilnější a do této oblasti patří," uvedl Volánek.

Základem původního lesa je borovice halepská, která je náchylná mj. na kalamity mšic. Před 90 lety byla borovice v tehdejší Britské Palestině běžně používaná. Je to nejrozšířenější druh Středomoří, který se vyskytuje až do 1 500 m n. m.. Místní klima se vyznačuje srážkami výhradně v zimním období. „V Izraeli se v podstatě střídají dvě roční období, období dešťů a sucha v létě. V posledních letech mají nadprůměrné srážkové úhrny v zimě. Pro obnovu lesa je to výhoda," uvedl Volánek, který společně s kolegy na místě okopával stávající výsadbu, kterou ohrožuje konkurence bujného travního porostu - buřeně. Běžnou součástí péče o krajinu a les je v Izraeli pastva, proto musí každý nový stromek mít vlastní oplocení.

Odborníci MENDELU na místě likvidovali invazivní druhy, kterých našli celou řadu. „Arboristické práce spočívaly v kácení vyvrácených nebo zavěšených mrtvých stromů a odstraňování výmladků a prořezávání korun karobu, který je ekonomicky přínosnou dřevinou," uvedl Volánek. Další práce by měly spočívat v úpravách porostního prostředí, dosadbách sazenic a péči o předchozí výsadby, které čeští dobrovolníci provedli v minulých dvou letech.

Studenti MENDELU bydleli v kibucu, který dodnes nese stopy československého osídlení, i když česky už tam nikdo nemluví. „Někteří starší lidé umí zpívat české písničky, přestože neví, co slova znamenají. Písně se učili jako ukolébavky nebo v hodinách zpěvu," uvedl Volánek, který českou stopu zaznamenal i v kuchyni kibucu díky tradičním receptům, které jsou dodnes živé. Poslední český kuchař ale na místě skončil asi před půlstoletím. Dnes v kibucu žije kolem 800 lidí, polovina z nich na místě i pracuje.

Kontakt pro bližší informace: Jiří Volánek +420 773 973 527, volanek@gmail.com, jiri.volanek@mendelu.cz


Studuj MENDELU