Hantaviróza v ČR, riziková je zejména práce na poli a v lese
21. 2. 2020 -
Počet onemocnění nebezpečnou hantavirózou v České republice v poslední době narůstá. Důvodem je přemnožení drobných hlodavců v loňském roce, kteří jsou přenašeči této nemoci na člověka. Zejména jde o myšici lesní a myšici temnopásou, ale také o hraboše polního a norníka rudého. Nejvíce ohroženou oblastí je severní Morava a Slezsko, konkrétně Olomoucko, Opavsko a Zlínsko. Vyplývá to z výzkumu Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Ostravě. Hantaviry způsobují krvácivou horečku a další komplikace. Proti nákaze zatím chybí očkovací látka.
Výskyt nákazy úzce souvisí se změnou klimatu, kdy se zvyšuje frekvence tzv. semenných let to je vyšších úrod semen lesních dřevin, hlavně buku a dubu. „Odpovědí na dobrou potravní nabídku je v dalším roce přemnožení lesních druhů hlodavců. To byl i případ loňského roku, kdy se po semenném roce 2018 přemnožili nejen lesní hlodavci ale i hraboš polní," uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU.
Právě hlodavci jsou rezervoárem hantavirů, které u nich vyvolávají dlouhodobou bezpříznakovou infekci. Zvířata vylučují virus močí, stolicí a slinami. Člověk je pak infikován náhodně aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy. Pacient se tak může nakazit v přírodě i doma. Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že případy onemocnění hantavirózou jsou v Česku vyšší v letech přemnožení hlodavců. V roce 2016 byla úroda bukvic a vyskytlo se 10 případů nakažených, v dalším roce 2017, kdy se zvýšil počet hlodavců, to bylo 17 a v roce 2018 při úrodě semen bylo pět případů onemocnění, aby v loňském roce počet případů vzrostl na 16.Statistika patrně přesně neodráží počet skutečně nakažených. Mnohé případy se ani nepodaří odhalit, souvisí to i s tím, že jde o onemocnění poměrně málo známé mezi lékaři.
Odborníci upozorňují, že riziko nákazy je větší v zimě, kdy se hlodavci a zejména myšice stahují k lidským obydlím, do chat, seníků a člověk tak s nimi snadněji přijde do kontaktu. V případě onemocnění je často nutná hospitalizace a podpora základních tělesných funkcí jako je třeba napojení na umělou ledvinu. Ochrana spočívá především v prevenci. „Největšímu riziku nákazy jsou vystaveny osoby přicházející do kontaktu s hlodavci a místy kde se hlodavci vyskytovali, například lidé pracující v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, lidé tábořící v přírodě, ale patří sem i lidé stižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy," uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU.
Velmi rozšířený hantavirus v České republice je Tula, jehož nositelem je hraboš polní (až 10% hrabošů). Ten se pokládá za málo nebezpečný, protože onemocnění obvykle probíhá podobně jako lehčí chřipka nebo nachlazení. Vážnější průběh onemocnění je působen virem Puumala a projevuje se symptomy podobnými chřipce a onemocněním ledvin. Ten je přenášen lesním hrabošem norníkem rudým. Nejvážnější onemocnění člověka způsobuje virus Dobrava genotyp Dobrava-Dobrava (DOBV – D) který přenáší myšice lesní a genotyp Dobrava-Kurkino (DOBV-K) přenášený myšicí temnopásou) Nejvíce ohroženou oblastí jsou v ČR severní Morava a Slezsko, konkrétně Olomoucko, Opavsko a Zlínsko (viz mapa).
Průběh nemoci záleží na imunitní odpovědi každého pacienta. Inkubační doba nákazy obvykle činí 2-6 týdnů, poté se náhle objeví vysoká horečka se zimnicí, celková slabost, schvácenost, bolest zad, břicha a gastrointestinální příznaky. Úvodní horečnatá fáze trvá zpravidla 3-7 dní. Ke konci první fáze se může objevit prokrvácení spojivek a kožní krevní výrony. Následuje 2. fáze, projevující se poklesem krevního tlaku, prudkým poklesem počtu krevních destiček a krvácivými projevy. V těžkých případech dojde k šokovému stavu, který nezřídka končí úmrtím pacienta. Třetí fáze, které dominuje selhání ledvin, často vyžaduje hemodialýzu. Během této fáze trvají těžké krvácivé projevy do vnitřních orgánů, ale i třeba z nosu atd. Polovina všech úmrtí nastává během této fáze. Nástup 4. diuretické fáze je dobrým prognostickým znamením, pacient totiž vyloučí až 3-6 litrů tekutiny za den a přechází zvolna do 5. rekonvalescentní fáze, během níž se klinický stav i laboratorní parametry normalizují. Vědci doporučují, že pokud se u někoho objeví popsané příznaky a dostal se do styku s hlodavci, měl by na to upozornit svého ošetřujícího lékaře.
Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od ní přenosná z člověka na člověka. Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1978 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný.
Kontakt pro bližší informace: doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., tel.: 734 328 135, marta.heroldova@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa LDF MENDELU.
Mapa výskytu hantavirů v ČR
Pozn.: Na mapě je vidět, kde se onemocnění hantavirózou přenášenou oběma myšicemi vyskytlo (informace do roku 2018) a tedy, kde jsou ohniska možnosti nákazy (DOBV – D přenášen myšicí lesní na obrázku a DOBV-K myšicí temnopásou). Hvězdička je pacient, trojúhelník je hlodavec.
