Výskyt nákazy úzce souvisí se změnou klimatu, kdy se zvyšuje frekvence tzv. semenných let to je vyšších úrod semen lesních dřevin, hlavně buku a dubu. „Odpovědí na dobrou potravní nabídku je v dalším roce přemnožení lesních druhů hlodavců. To byl i případ loňského roku, kdy se po semenném roce 2018 přemnožili nejen lesní hlodavci ale i hraboš polní,“ uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU.
Právě hlodavci jsou rezervoárem hantavirů, které u nich vyvolávají dlouhodobou bezpříznakovou infekci. Zvířata vylučují virus močí, stolicí a slinami. Člověk je pak infikován náhodně aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy. Pacient se tak může nakazit v přírodě i doma. Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že případy onemocnění hantavirózou jsou v Česku vyšší v letech přemnožení hlodavců. V roce 2016 byla úroda bukvic a vyskytlo se 10 případů nakažených, v dalším roce 2017, kdy se zvýšil počet hlodavců, to bylo 17 a v roce 2018 při úrodě semen bylo pět případů onemocnění, aby v loňském roce počet případů vzrostl na 16.Statistika patrně přesně neodráží počet skutečně nakažených. Mnohé případy se ani nepodaří odhalit, souvisí to i s tím, že jde o onemocnění poměrně málo známé mezi lékaři.
Odborníci upozorňují, že riziko nákazy je větší v zimě, kdy se hlodavci a zejména myšice stahují k lidským obydlím, do chat, seníků a člověk tak s nimi snadněji přijde do kontaktu. V případě onemocnění je často nutná hospitalizace a podpora základních tělesných funkcí jako je třeba napojení na umělou ledvinu. Ochrana spočívá především v prevenci. „Největšímu riziku nákazy jsou vystaveny osoby přicházející do kontaktu s hlodavci a místy kde se hlodavci vyskytovali, například lidé pracující v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, lidé tábořící v přírodě, ale patří sem i lidé stižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy,“ uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU.
Velmi rozšířený hantavirus v České republice je Tula, jehož nositelem je hraboš polní (až 10% hrabošů). Ten se pokládá za málo nebezpečný, protože onemocnění obvykle probíhá podobně jako lehčí chřipka nebo nachlazení. Vážnější průběh onemocnění je působen virem Puumala a projevuje se symptomy podobnými chřipce a onemocněním ledvin. Ten je přenášen lesním hrabošem norníkem rudým. Nejvážnější onemocnění člověka způsobuje virus Dobrava genotyp Dobrava-Dobrava (DOBV – D) který přenáší myšice lesní a genotyp Dobrava-Kurkino (DOBV-K) přenášený myšicí temnopásou) Nejvíce ohroženou oblastí jsou v ČR severní Morava a Slezsko, konkrétně Olomoucko, Opavsko a Zlínsko (viz mapa).
Průběh nemoci záleží na imunitní odpovědi každého pacienta. Inkubační doba nákazy obvykle činí 2-6 týdnů, poté se náhle objeví vysoká horečka se zimnicí, celková slabost, schvácenost, bolest zad, břicha a gastrointestinální příznaky. Úvodní horečnatá fáze trvá zpravidla 3-7 dní. Ke konci první fáze se může objevit prokrvácení spojivek a kožní krevní výrony. Následuje 2. fáze, projevující se poklesem krevního tlaku, prudkým poklesem počtu krevních destiček a krvácivými projevy. V těžkých případech dojde k šokovému stavu, který nezřídka končí úmrtím pacienta. Třetí fáze, které dominuje selhání ledvin, často vyžaduje hemodialýzu. Během této fáze trvají těžké krvácivé projevy do vnitřních orgánů, ale i třeba z nosu atd. Polovina všech úmrtí nastává během této fáze. Nástup 4. diuretické fáze je dobrým prognostickým znamením, pacient totiž vyloučí až 3-6 litrů tekutiny za den a přechází zvolna do 5. rekonvalescentní fáze, během níž se klinický stav i laboratorní parametry normalizují. Vědci doporučují, že pokud se u někoho objeví popsané příznaky a dostal se do styku s hlodavci, měl by na to upozornit svého ošetřujícího lékaře.
Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od ní přenosná z člověka na člověka. Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1978 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný.
Kontakt pro bližší informace: doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., tel.: 734 328 135, marta.heroldova@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa LDF MENDELU.
Mapa výskytu hantavirů v ČR
Pozn.: Na mapě je vidět, kde se onemocnění hantavirózou přenášenou oběma myšicemi vyskytlo (informace do roku 2018) a tedy, kde jsou ohniska možnosti nákazy (DOBV – D přenášen myšicí lesní na obrázku a DOBV-K myšicí temnopásou). Hvězdička je pacient, trojúhelník je hlodavec.