Vědci z MENDELU dostali cenu, smart farming je trendem
5. 12. 2019 -
Smart farming je trend, který udává tón dnešnímu zemědělskému sektoru. O technologie precizního zemědělství mají farmáři stále větší zájem. Příkladem je variabilní aplikace hnojiv nebo pesticidů díky, který mj. ušetří náklady. Inovace oceňují i odborníci. Tým vědců z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, vedený Lubomírem Neudertem, spolu se společnostmi AGRIO MZS s.r.o. a WIRELESSINFO získal za výzkum v této oblasti nedávno ocenění od Technologické agentury ČR a následně na základě hlasování publika i cenu Český nápad.
Novinka slouží ke stanovení diferencovaných dávek při hnojení a aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Na základě měření podle senzorového systému je hodnocen stav porostu. Zemědělci díky tomu mohou pružněji reagovat na potřebu výživy u rostlin a postihnout rozdíly v rámci jednotlivých pozemků. Online senzorové měření lze doplnit o mapový podklad, který koriguje intenzitu zásahu podle výnosového potenciálu daného místa.
Pěstitelé využívají senzory například pro stanovení výživného stavu rostlin, nejčastěji obilnin (pšenice ozimá, ječmen jarní) či olejnin (řepka ozimá). Senzory jsou nainstalovány na zemědělské technice a při průjezdu mechanizace porostem kontinuálně sledují stav rostlin na základě spektrálních měření. „Z takto získaných dat lze identifikovat části porostu, které vyžadují přihnojení dusíkatými hnojivy, ale také plochy, které mají obsah dusíku vysoký, a další hnojení by bylo zbytečné. Údaje jsou přímo při pojezdu vyhodnocovány a dochází k cílené regulaci dávkování hnojení. Z našeho výzkumu vyplývá zefektivnění používání dusíkatých hnojiv u pšenice ozimé pomocí senzorového měření. Finanční úspora je 300 – 700 Kč na hektar," uvedl Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Primárním cílem podle něj není uspořit hnojivo, ale optimalizovat jeho dávkování s ohledem na stav porostu a potenciál dosažení výnosu na daném místě. Obdobné metody diagnostiky se v agronomii využívají již od sedmdesátých let formou laboratorních analýz z rostlinných vzorků, které jsou ale velmi nákladné, zdlouhavé a byly prováděny jen na vybraných místech obhospodařované půdy. Další kapitolou jsou podle Lukase například meteorologické senzory, které detekují podmínky vhodné pro rozvoj některých chorob a zavčas upozorňují pěstitele na potřebu provedení fungicidního zásahu. Jak příklad trendů v zemědělství uvádí také cílené řízení závlahových systémů při pěstování zeleniny nebo ovoce.
Náklady na senzorové vybavení se liší podle použité technologie. „Někdy je to na rozhodnutí zemědělce, zda využije služeb externího dodavatele za paušální poplatek nebo investuje do vlastního vybavení. Zejména ekonomické přínosy nemusí být zpočátku jednoznačné," uvedl Lukas, podle kterého rozšíření v praxi také často brání složitost systémů či někdy neochota uživatelů si ovládání těchto systémů řádně osvojit. Přesto zájem zemědělských podniků o novinky roste a to nejen u největších společností.
Využití senzorů ve „smart farming" obecně umožňuje monitorovat procesy zemědělské produkce (rostlinné či živočišné) s mnohem vyšší četností a cílením na dílčí jednotky (části pozemků/porostů, individuální hospodářská zvířata). Nové technologie zajišťují mnohem přesnější informace pro podporu rozhodování, než bylo doposud možné provádět. To vede nejen k zefektivnění výrobních procesů jak z hlediska ekonomiky, tak zejména s ohledem na produkční schopnost půdy a dodržování agro-environmentálních limitů. Přispívá tomu také okamžitý přenos informací pomocí technologií internetu věcí a využívání mobilních zařízení. „Ne že by využívání těchto technologií bylo v současnosti pro zemědělce nezbytností, ale představuje významnou konkurenční výhodu a umožňuje pružněji reagovat na dopady klimatické změny," dodal Lukas.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., vojtech.lukas@mendelu.cz, tel.: 545 133 081
