Mendelova univerzita v Brně je nejstarší samostatnou vysokou školou svého odborného zaměření v České republice. Jejímu počátku předcházely v roce 1863 snahy o vznik vysokého zemědělského učení na Moravě, které však ztroskotaly na překážkách politického, hospodářského a národnostního rázu. Teprve vznik samostatné Československé republiky umožnil založení školy. Tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně byla zřízena zákonem ze dne 24. července 1919. Zakládací listinu ale nemá.
Listinu, která by měla pro školu zejména pamětní význam, měl škole předat prezident T.G. Masaryk při návštěvě Moravy 9. listopadu 1919. Její zhotovení zadalo pro VŠZ ministerstvo školství na UMPRUM. Listina byla psána na pergamenu, který byl uložen ve zvláštním dřevěném pouzdru. Pro Masarykovo náhlé onemocnění se však návštěva Brna nekonala. Listinu prezident ani nepodepsal a zůstala na UMPRUM až do října 1920, kdy si ji vyžádalo ministerstvo. Rektorátu ji zaslalo až koncem roku 1921, když veškeré pokusy získat prezidentův podpis vyzněly naprázdno.
Vedení VŠZ se s tím nespokojilo. V lednu 1922 se obrátilo opět na ministerstvo, aby dalo vyhotovit novou listinu. Ministerstvo souhlasilo a za dva měsíce putovala listina zpět z Brna do Prahy. Rok se nic nedělo. Poté ministetsvo v přípisu sdělilo, že se prezidentova návštěva v Brně neočekává, a proto další jednání o listině považuje za bezpředmětné. Zájem o listinu na několik let opadl, přestože prezident navštívil Brno ještě několikrát. „Další zpráva o osudu listiny pochází až z 30. let. K další Masarykově návštěvě Brna však již nedošlo. Prezident byl vážně nemocen, v listopadu 1935 se vzdal úřadu a v září 1937 zemřel. Tato okolnost znamenala i definitivní konec snah o získání zakládací listiny nebo její aktualizované varianty. Poslední stopy k zakládací listině vedou zpět do Prahy, již na protektorátní ministerstvo školství. Z prosince 1939 je zachován záznam, že byl veškerý spisový materiál v této věci uložen ad acta. Další osudy zakládací listiny zůstávají zahaleny tajemstvím,“ uvedla Mikovcová.
Příběh zakládací listiny je jedním z mnoha, který nové publikace popisují. Čtenáře zaujmou problémy prvních pedagogů, kteří v Brně neměli kde bydlet. V amatérských podmínkách pracoval i první rektor František Bubák. Neměl sekretáře ani písařku a sám si vedl korespondenci. Až na jaře 1920 nastoupili do jeho kanceláře tajemník a úřednice. Vzhledem k nedostatku bytů profesoři přebývali přímo ve svých kabinetech a spali na slamnících. „Na VŠZ i na ostatní brněnské vysoké školy učitelé trvale dojížděli, a proto dostali přezdívku „vagónoví profesoři“. Auta byla vzácností a cestovalo se hlavně vlakem. Vlaky byly z první světové války rozbité a stále přeplněné a cestující obtěžovaly štěnice,“ uvedla Mikovcová. Rozvrácené poválečné dopravní poměry způsobovaly problémy zejména profesorům působícím ještě na hospodářské akademii v Táboře, kde měli rodiny. Rychlíky nejezdily a cestování osobními vlakyz Tábora do Brna trvalo 12 hodin, protože se 4 hodiny čekalo na přestup v Jihlavě. Na nádražích panoval chaos a řádily tam zlodějské bandy, na něž početně slabá policie vůbec nestačila.
Právě přemístění hospodářské akademie v Táboře do Brna přispělo k zřízení první zemědělsky zaměřené vysoké školy. Řada okolností podle Mikovcové přesvědčivě prokázala, že Brno má optimální podmínky pro umístění školy. Od 1899 bylo sídlem Zemského výzkumného ústavu zemědělského. Bylo zemským hlavním městem, mělo už několika univerzit, bylo střediskem politických i samosprávných úřadůa sídlem kulturních institucí. Současně mělo jedinečné zemědělské zázemí v úrodných oblastech jižní Moravy, vysokou úroveň průmyslu, strategické umístění a výhodné dopravní spojení se všemi místy republiky, zejména se Slovenskem. „Umístění nových vysokých škol mělo napomoci k posílení českého charakteru města Brna s hospodářsky významnou německou menšinou, která vystupovala se svými požadavky.Rozhodující pro umístění VŠZ v Brně sehrála skutečnost, že nová škola měla, na rozdíl od Olomouce, již zajištěno sídlo v Zemském ústavu pro výchovu nevidomých v Brně,“ dodala Mikovcová.
Za sto let dnešní Mendelovu univerzitu v Brně vystudovalo téměř 100.000 studentů. Ve svých počátcích na začátku školního roku 1919/1920 měla škola celkem 182 posluchačů, z nichž bylo 119 řádných a 63 mimořádných. Do 1. ročníku se zapsalo 84 studentů, z nichž 1 byla žena. Do 2. ročníku přišlo k zápisu 98 posluchačů, včetně 1 ženy. Podle národnosti zahájilo studium 168 Čechů, 9 Slováků, 4 Srbové, 1 Slovinka, 1 Němec a 1 Rus. V letním semestru přibyl ještě 1 Bulhar. Co do zemské a státní příslušnosti pocházelo 60 posluchačů z Čech, 104 z Moravy, 4 ze Slezska, 9 ze Slovenska, 5 z Jugoslávie a 1 z Polska. Největší počet příchozích tvořili maturanti středních škol.
Obě knihy o historii školy si budou moci zájemci koupit poprvé na Srazu století, který chystá Mendelova univerzita v Brně ve svém areálu 15. června. Obě publikace, tedy Sto tváří MENDELU a Sto příběhů MENDELU se budou prodávat dohromady, celková cena je 390 Kč.
Více aktualit
-
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025