Češi žijí déle, roky navíc ale často promarodí
2. 4. 2019 -
Česká populace stárne a roste i věk, kterého se občan v průměru dožije. Z údajů demografů ale také vyplývá, že tyto bonusové roky navíc lidé často promarodí, protože většina české populace se ve vyšším věku netěší dobrému zdraví. Důvodem jsou mimo jiné špatný životní styl a návyky, například konzumace alkoholu, kouření a nepříliš vhodné stravování, říká demografka z Mendelovy univerzity v Brně Dana Hübelová. Zajímavé také je, že muži se sice v průměru dožívají nižšího věku, ale na rozdíl od žen tráví větší část života ve zdraví.
Demografové sledují celkovou naději dožití obyvatel a vztahují ji k roku narození. Češi, kteří se narodili v roce 2000, tak měli celkovou naději dožití 75,1 let, narození v roce 2016 mají naději dožití o čtyři roky vyšší. U mužů a žen však panují rozdíly. „Muži mají vyšší úmrtnostní charakteristiky ve všech věkových kategoriích, a tudíž i rozdílnou naději dožití při narození. V roce 2000 to bylo 71,6 let a v roce 2016 pak 76,2 let. Ženy se dožívají vyššího věku, jejich naděje dožití ve stejném období vzrostla ze 78,5 let na 82,1 let," uvedla Dana Hübelová z Ústavu sociálních studií (FRRMS).
Trend stárnutí populace souvisí především s celkovým zlepšováním zdravotní péče ve smyslu včasné diagnostiky, zavádění nových léčebných postupů, technologií a podobně. Přesto si většina Čechů období života ve vyšším věku neužívá v dobrém zdravotním stavu. „Ukazují nám to hodnoty naděje dožití ve zdraví ve věku 65 let, které jsou u nás výrazně horší než u zemí jako je Norsko nebo Švédsko," uvedla Hübelová. Ve zdraví po pětašedesátých narozeninách žijí průměrně Češi 8,4 roku a Češky 8,9 roku. Oproti tomu Norové žijí bez zdravotních omezení až 15,4 let a ženy ve Švédsku dokonce 16,6 let.
V České republice podle demografů negativně ovlivňuje ukazatele naděje dožití a zdraví populace nadměrná konzumace alkoholu, kterého ze zemí OECD vypijí Češi nejvíce hned po Litevcích, přičemž asi 600 tisíc Čechů pije rizikově. „Nepříliš dobrá je také situace v případě kouření tabáku, neboť u nás kouří více než pětina obyvatel, přitom například ve skandinávských zemích je tento podíl podstatně nižší (Švédsko 8,7 %, Island 11,0 % nebo Finsko 11,6 %)," uvedla Hübelová.
Češi také jí málo ovoce a zeleninu. Téměř polovina dotazovaných ve výběrovém šetření „European Health Interview Survey" uvedla, že tyto potraviny nekonzumuje vůbec. Naproti tomu například v Belgii je takových osob pouze 16,1 %, v Portugalsku nebo Velké Británii jen něco přes 20 %. Tento stav se pak odráží také v hodnotách BMI, podle něhož lze vyčlenit podíl osob s nadváhou a obezitou, kterých je v České republice téměř pětina (18,7 %), podobně jako v Estonsku nebo Maďarsku, zatímco v Itálii tento podíl činí 10,5 % nebo 12,6 % v Norsku.
Kromě zdravotnických intervencí existují i další prokazatelné faktory, které naději dožití a úmrtnost ovlivňují a vytvářejí tzv. nerovnosti ve zdraví. Jedná se například o úroveň dosaženého vzdělání, která současně souvisí s ekonomickou situací jedinců a jejich příjmem, nebo pracovní a environmentální prostředí. Tyto nerovnosti ve zdraví způsobují až několikaleté (mikro)regionální rozdíly v naději dožití mezi bohatšími a chudšími socioekonomickými skupinami. Například lidé s vysokoškolským vzděláním se obecně dožívají vyššího věku a prožívají delší období ve zdraví, neboť disponují větším množstvím finančních prostředků na nákup kvalitních potravin, aktivní trávení volného času, dokáží lépe pracovat s informacemi aj.
Zvyšování naděje dožití mj. působí na stárnutí populace. „To není z demografického pohledu žádným neobvyklým nebo novým jevem. Ve své poměrně dynamické podobě provází zejména nejvyspělejší země již od poloviny minulého století, populaci České republiky o něco později. V posledních letech se změnilo spíše vnímání tohoto fenoménu, které přešlo z odborných kruhů zejména na pole politické," dodala Hübelová, podle které je samotný proces stárnutí způsoben souběhem několika demografických jevů, ať už je to nízká míra porodnosti a plodnosti, stabilizace či pokles měr úmrtnosti, rostoucí průměrný věk nebo právě zvyšující se naděje dožití.
Kontakt pro bližší informace: PhDr. Dana Hübelová, Ph.D., Ústav sociálních studií (FRRMS) Dana Hübelová, mail: dana.hubelova@mendelu.cz; tel.: 734 509 405
Ilustrační foto: Pixabay
