Vědci zkoumají největší žijící organismus na světě

26. 11. 2018 -

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají největší a nejtěžší živý organismus na světě. Je jím  Pando, klon topolu osikovitého, který roste v americkém státě Utah. Váhu lesa Pando odborníci odhadují na 6000 tun a takovou hmotnost by nepřevážilo ani tisíc slonů. Roste na západě USA v rezervaci Fishlake National Forest. Topol osikovitý (Populus tremuloides) se obecně vyznačuje převážně vegetativním způsobem rozmnožování, kdy dokáže pomocí kořenových výmladků tvořit skupiny stromů i rozsáhlé kolonie. Les Pando zaujímá plochu 43 hektarů a zahrnuje více než 47 000 kořeny vzájemně propojených kmenů. Jeho rozloha se ale snižuje, příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka.

Označení Pando, vychází z latinského „rozšiřovat se". „Pando se tak stal symbolem komplexního propojení, konají se zde například setkání potomků původních obyvatel Ameriky, náboženských skupin různých vyznání nebo svatby. Právě i díky popularitě klonu Pando se topol osikovitý stal národním stromem Utahu, točí se zde dokumentární filmy, Pando má svou vlastní poštovní známku a les přitahuje zájemce z celého světa," uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity v Brně, který se přímo v USA spolu s dalšími vědci snaží objasnit historii vývoje klonu Pando.

O věku klonu se odborníci dohadují a mnohdy se ani řádově neshodnou. Podle některých může mít několik set let, podle jiných i 80 000 let. „Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také,  jestli předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí nebo les a jaké případně měla zájmová oblast druhové složení stromů," uvedl Šebesta.

Vědci se spoléhají na metodu pedoantrakologie. Pomocí ní lze získat představu o historickém druhovém složení lesa na stanovišti současného klonu s časovým údajem získaným radiokarbonovým datováním uhlíků pocházejících ze zbytků dávných požárů získaných z půdy. „Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního organismu. V poslední době se na stránky nejvýznačnějších světových, ale i českých médií dostala zpráva o chřadnutí klonu, který se bohužel už nezšiřuje a není schopen se efektivně obnovovat. Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí. Příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka," uvedl Šebesta, který aktuálně působí na Utah State University v týmu Paula Rogerse, který je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií topolu osikovitého a klonem Pando se zabývá řadu let. V loňském roce působil a přednášel i na Mendelově univerzitě jako expert Fulbrightovy nadace.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Jan Šebesta, Ph.D., tel.: Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU, mail: jan.sebesta@mendelu.cz

Článek k tématu od Paula Rogerse: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0203619


 

prvaci.mendelu.cz