Ekonomové sice krize nedokáží opakovaně úspěšně predikovat, ale tím že je zpětně vysvětlí, zabezpečí to, že se neopakuje stejný scénář a každá další krize má specifické spouštěcí mechanismy a charakter.
Je fascinují jak někteří politici ale i ekonomové na jedné straně vzývají přínosy ze zapojení národních ekonomik do globální obchodní a kapitálové výměny, a na straně druhé si myslí, že globalizace funguje jen v dobrých časech. Především malé otevřené ekonomiky typu Česka, a to i ty které na národní úrovni provádí zodpovědnou fiskální a monetární politiku, budou vždy vystaveny šokům přicházejícím ze zbytku světa (od hlavních obchodních partnerů a investorů). Jakékoliv budoucí problémy eurozóny, Německa, Číny nebo nárůst obchodního protekcionismu zasáhnou s krátkým zpožděním i českou ekonomiku. Nemůžeme si namlouvat, že česká ekonomika je bezpečným ostrůvkem uprostřed globálního světa.
Otázkou pak zůstává, jak se na další krizi připravíme? Stejně tak jako rodina v dobrých časech vytváří přebytky na horší časy, stejně tak vlády by měly vytvářet rezervy na období krize. Stejně tak jako voják si v první bojové linii nechává zásobu munice na odražení dalšího útoku nepřítele, měly by si centrální banky nechat prostor pro aktivní monetární politiku v průběhu příští krize. Ale je tomu tak i v reálném světě? Budou mít vlády prostor pro fiskální expanzi a podporu ekonomiky, budou mít centrální banky prostor pro další boj s krizí?
prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt pro bližší informace: Prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz)
Foto: Pixabay