Zavedení eura vede ke sbližování cen

1. 11. 2018
Zavedení společné evropské měny se projevilo výrazným sbližováním cenových hladin mezi členskými zeměmi eurozóny. Týká se to například jídla a nealkoholických nápojů. Ke sbližování cen v jednotlivých zemích vedlo zavedení eura například i u oblečení a obuvi. Vyplývá to z diplomové práce Hany Hrňové z Provozně ekonomické fakulty (PEF) Mendelovy univerzity v Brně, která se zabývala sbližováním cenových hladin mezi zeměmi eurozóny v letech 1995 až 2016. Její práce skončila na 2. místě v soutěži o nejlepší práci s tematikou evropské integrace s názvem Laboratoř EU.

Eurozóna v příštím roce oslaví 20 let od svého vzniku. Jednotná měna vede podle odborníků ke stabilizaci měnových kurzů a úrokových měr. „Sbližování cenových hladin pak napomůže ke zlepšení intenzity obchodu a hospodářské soutěže,“ uvedla Hrňová, která sledovala vývoj cen u zemí, které přijaly euro už v roce 1999. Konkrétně jde tedy o Rakousko, Itálii, Irsko, Francii, Německo, Belgii, Finsko, Portugalsko, Španělsko, Lucembursko a Nizozemsko.

Hrňová ve své diplomové práci sledovala sbližování cen u 12 kategorií, kam patřilo například spotřební zboží oblečení a obuv, alkoholické nápoje a tabák a další. „Efekt konvergence se podařilo prokázat u devíti z 12 sledovaných skupin,“ uvedl vedoucí diplomové práce a zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra při PEF Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina. K výjimkám patří například alkoholické nápoje a tabák, což je způsobeno omezováním volného trhu ze strany jednotlivých států a vlivem rozdílné sazby spotřební daně.

Sbližování cen jednotlivých států negativně ovlivnila  dluhová krize eurozóny, která propukla v roce 2011. Podle Hrňové byly k externím šokům náchylné především periferní státy eurozóny. „Tyto státy stále ještě nedosahují takové úrovně ekonomické vyspělosti jako státy západní Evropy, často trpí fiskální nedisciplinovaností, a samozřejmě vysokou mírou státního zadlužení. Tyto faktory mimo další vedly v různé intenzitě negativních dopadů finanční krize,“ uvedla Hrňová a zmínila například vysoký veřejný dluh Řecka nebo málo efektivní výběr daní ve Španělsku, Portugalsku a Itálii.

„Sbližování cenových hladin je dlouhodobý proces, který odráží primárně konvergenci reálné ekonomické úrovně, mezd a růstu produktivity práce,“ uvedl Lacina. Podle něj tak v případě přijetí eura v České republice nelze očekávat rychlé vyrovnání cenových hladin například s Německem.

Kontakt pro bližší informace: Prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz) a Ing. Hana Hrňová; hanahrnova@seznam.cz.

Laboratoř EU

Diplomová práce je dostupná zde:

https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=1752;studium=93256;zp=61478;download_prace=1;lang=cz

Více aktualit

Všechny aktuality