Situace na trhu práce

5. 10. 2018
Jedním z hlavních témat na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl nedostatek pracovních sil. Tento problém zmínil například ve svém projevu na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR prezident svazu Jaroslav Hanák. K tématu přinášíme následující komentář profesora Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně.

Prezident Hanák diskutuje pět problémových oblastí souvisejících s trhem práce. Za nejvýznamnější považuje nedostatečnou nabídku volných pracovníků na trhu práce. Dále pak zmiňuje jeden z dlouhodobých, ale z pohledu trhu práce velmi významných faktorů a tím je postupná automatizace a robotizace výroby. Je zřejmé, že tyto dva faktory jsou ve vzájemném protikladu. Na jedné straně na vrcholu hospodářského cyklu řešíme nedostatek pracovní síly, na straně druhé jsme konfrontování s trendem ubývání pracovních míst v důsledku automatizace výroby. Příspěvek prezidenta Hanáka pak zcela zapomíná na možná nejdůležitější trend z pohledu trhu práce a tím je stárnutí populace a negativní demografický vývoj.

Inspiraci pro řešení výše uvedených problémů lze hledat především v německé ekonomice. Německo má již od 70. let zkušenosti s integrací ekonomických migrantů do trhu práce včetně občanů bývalé Jugoslávie a v 70. letech například Turecka. Německý vzdělávací systém je schopen vytvořit dostatek kvalifikovaných absolventů v technických oborech. Německo má podobný problém jako česká ekonomika, stárnutí populace a negativní demografický vývoj. Na rozdíl od ČR však provádí dlouhodobou a úspěšnou politiku integrace migrantů do německého trhu práce.

K problému nedostatku pracovní síly lze přistoupit čtyřmi strategiemi. Všechny však vyžadují spíše dlouhodobé než střednědobé řešení. Prvním možným řešením je zvýšení domácí porodnosti, druhým dovoz pracovní síly ze zahraničí, třetím nahrazení lidské práce automatizací, a čtvrtým zvýšení produktivity práce. S velkou pravděpodobností se bude jednat o kombinaci všech uvedených. Je jen otázkou priorit tvůrců hospodářských politik, jaká jim bude dána váha na národní úrovni a zda se navržený mix podaří prosadit v politické konkurenci názorů.

Pokusy o zvýšení porodnosti nejsou ve vyspělých ekonomikách příliš úspěšné. Je těžké hledat motivaci, především finanční, v zemích kde roste životní úroveň, a větší počet dětí je považováno za přítěž v profesní kariéře, možností si užívat rostoucích příjmů apod. U druhé a třetí generace migrantů se výrazně snižuje porodnost v důsledku rostoucí životní úrovně a přizpůsobení se životnímu stylu vyspělé ekonomiky.

V případě Německa je pak diskutována schopnost začlenění více než miliónu migrantů po roce 2015. Někteří srovnávají s úspěchem zapojení turecké pracovní migrace v 60 a 70 letech 20. století. V případě zemí střední a východní Evropy je uváděn příklad úspěšné integrace vietnamské komunity nebo ukrajinské pracovní migrace. Každá migrační vlna má však svou vlastní charakteristiku a dynamiku. Zkušenosti s integrací předchozích migračních vln nejsou příliš přenositelné. Integrace migrantů na trh práce je během na dlouho trať a z tohoto pohledu velmi politicky citlivá.

V případě výrazného očekávaného zapojení automatizace a robotizace nejen do výroby ale i do sektoru služeb (např. právní služby, bankovnictví apod.) lze naopak očekávat výrazné snížení potřeby lidské síly a nejodvážnější odhady dokonce očekávají možnosti zkrácení pracovního týdne příp. nahrazení příjmu formou mzdy některou z forem universálního garantovaného příjmu všem občanům bez rozdílu věku bez nutnosti pracovat.

Poslední možností je pak větší důraz na rozvoj sektorů s větší přidanou hodnotou a rychlejším růstem produktivity práce. Méně pracujících vytváří vyšší hodnotu. Vyšší produktivity se dá dosáhnout strukturální proměnou ekonomiky nebo výše zmiňovaným procesem automatizace výroby a služeb.

S velkou pravděpodobností, ale tlak na pracovním trh vyřeší sám trh. Ekonomika se vždy pohybovala a bude pohybovat v cyklech. Dříve nebo později se tak trh vyčistí během ekonomického propadu. Důležité tak bude, zda tvůrci hospodářské politiky budou schopni v mezidobí rozhodnout a prosazovat některou z výše uvedených strategií, aby ekonomika trh práce byly připraveny na další období růstu a zvýšené poptávky po pracovní síle.

Autorem komentáře je profesor Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Kontakt pro bližší informace: Prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lubor.lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz)

Více aktualit

Všechny aktuality